„Záchranná role byla důležitá i pro Johanna Wicherna, ‚objevitele‘ oné adventní ozdoby, která dnes stojí v každém domě,“ napsal linecký deník OÖN.

Johann Hinrich Wichern zasvětil celý život pomáhání. V roce 1834 jako 25letý student teoologie založil záchrannou vesničku v Hamburku. „Do ní přicházely děti, které žily v nejhorších sociálních a hygienických poměrech. O první adventní neděli roku 1839 upevnil Wichern v modlitebně vesničky první adventní věnec na světě, tehdy kolo od vozu ozdobené větvičkami a svíčkami pro každý den adventu. Každý večer jednu zapálili a vyprávěli dětem o Ježíšovi,“ uvádí list.

Centrum na Spattstrasse přijímá celoročně děti a mladistvé v nouzi. „Právě teď v adventním čase obzvlášť naléhavě upozorňuje na prekérní situaci,“ píší OÖN a citují sociálního experta Martina Schenka: „Deset tisíc mladých opouští každoročně školy předčasně, třicet tisíc dětí a mladistvých je odkázáno na zařízení péče o mládež. 148 000 mladších devatenácti let je pod hranicí chudoby.“

Záchranný kruh jim podává také diakonie. A nejen tím adventním symbolem…

Chce vědět proč

O Jenö Molnarovi (65) jsme už psali několikrát. Jako dítě byl umístěn do rakouských výchovných ústavů a tam těžce týrán, než byl s pečetí člověka bez státní příslušnosti vysazen doslova na ulici. „Nyní žaluje zemi Horní Rakousy o odškodnění 1,6 milionu eur,“ opakuje deník OÖN.

Před procesem, který má začít za tři týdny, chce vidět rozhodnutí, která byla pro zemskou vládu podkladem pro to, že mu letos v květnu přiznala odškodnění ve výši 20 000 eur. „Toto finanční gesto pociťuje jako urážku, a proto zemi zažaloval,“ píše deník.

Vysvětluje, že pro Molnara, dnes maďarského občana, je to důležité nejen z procesních důvodů. „Podklady by mu měly vyjasnit, jak se jako syn maďarské učitelky a amerického vojáka krátce po narození v roce 1947 dostal do opatrovnictví státu, ačkoliv jeho matka stále žila,“ uvádí list.
Podle Molnara přicházejí v úvahu různé verze. Podnět k jeho umístění do domova mohla dát jeho teta, ale také americká vojenská správa. Třetí stopa míří přímo na zemskou vládu. Horní Rakousy ale ve vyjádření k žalobě tvrdí, že případem tohoto chlapce bez státní příslušnosti se začaly zabývat až v roce 1962.

K nevyhovění jeho žádostí o nahlédnutí do požadovaných dokumentů řekla ředitelka úřadu zemské vlády Antonia Licková, že nastávající řízení dává žalobci možnost vyžádat si všechny podklady přes soud. Ostatně všechno relevantní prý už dostal…