Na dnešním území města bývalo několik ulic s názvem Sokolská. Do roku 1952 to nijak nevadilo (nešlo o duplicitu), poněvadž do té doby byly Čtyři Dvory, Suché Vrbné, Kněžské Dvory atd. samostatnými obcemi.

Téměř všechny názvy Sokolská vznikly v období 1. republiky. Výjimkou byla Sokolská v Nových Hodějovicích, kde byla ulice Sportovní přejmenována na Sokolskou asi v roce 1969 v doznívající demokracii jara a léta 1968. Po Bilakově „Poučení“ politické orgány města Sokolskou v Nových Hodějovicích nesnesly a přejmenovaly ji na Kaštanovou.

Ve Čtyřech Dvorech, Suchém Vrbném a Nemanicích souviselo jméno Sokolská s tím, že v té ulici stála sokolovna nebo areál, kde Sokolové cvičili. Zvláštní byla Sokolská ulice v Novém Vrátě, ve které nikdy sokolovna nebo cvičiště Sokolů nebyly. Ulice dostala jméno Sokolská proto, že v ní bydlelo, podle pamětníků skoro v každém domě, množství členů a členek Sokola Vráto. Aktivní vrátecký Sokol se týkal Nového Vráta, které tehdy patřilo pod Hlinsko. První veřejné vystoupení Sokola Vráto se uskutečnilo dne 20. července 1933 v ulici U pily v areálu pily. V roce 1963 byla Sokolská v Novém Vrátě přejmenována na ulici Marie Svobodové.

Ve Čtyřech Dvorech vznikla Sokolská ulice v roce 1939. Původně to byla Jaukerova ulice, podle majitele velkého domu Johanna Jaukera. Roku 1919 rozhodlo obecní zastupitelstvo Čtyř Dvorů přejmenovat Jaukerovu na Kramářovu. Sokolská je nenapadla, protože sokolovna v ulici byla postavena tři roky poté. V roce 1945 rozhodla obec Čtyři Dvory přejmenovat Sokolskou na Dr. Edvarda Beneše. To bylo po únoru 1948 špatně, takže rada JNV (jednotný národní výbor) roku 1953, kdy již Čtyři Dvory byly součástí města, se usnesla přejmenovat Benešovu ulici na „U sokolovny“, ale ustálilo se Sokolská a vydrželo to dodnes.

Prvním počinem k založení tělocvičné jednoty Sokol Čtyři Dvory byla schůzka dne 30. června 1912, na které se sešlo 30 zájemců o sokolskou myšlenku a zvolili přípravný výbor. První řádná valná hromada, na které byl Sokol Čtyři Dvory oficiálně založen, se uskutečnila dne 22. září 1912. Zúčastnilo se 50 mužů a dorostenců. Byly schváleny stanovy, starostou zvolen Martin Svoboda a náčelníkem Matěj Bezpalec. Přibývaly další mužské složky, ženy, dorostenky a žáci, takže následujícího roku 1913 se Sokol již zúčastnil župního sletu na Hluboké. Rozvoj ale zastavila válka.

V roce 1921 výstižně zapsal kronikář dopad 1. světové války: „V roce 1914 vypukla světová válka. Na jednoty sokolské přišla persekuce ze strany rakouských úřadů, bratři povoláni na vojnu, místnost hostinská, ve které jsme cvičili, zabrána vojskem a naší mladé jednotě hrozilo zahynutí. Ale přišlo vysvobození. 28. října 1918 shazuje národ český pouta rakouské poroby a v Čechách prohlášena republika. Z vojny se nevrátilo 13 sokolů.“

V roce 1920 měl Sokol Čtyři Dvory již 90 mužů, 10 žen, 30 dorostenců, 40 dorostenek, 80 žáků a 100 žákyň. V létě se mohlo cvičit venku, ale v zimě to po hospodách už nešlo. Kronikář tenkrát napsal: „Požádali jsme Meziministerskou komisi v Praze o darování neb levné odprodání vojenského baráku. Žádosti naší vyhověno. Nabídnut nám byl vojenský barák v Německém Brodě za cenu 15.000 Kč a 3.000 Kč kauce. Obnos tento museli jsme do 10 dnů zaplatit a do 6 neděl barák rozbourati a odvézti, a my měli na hotovosti 6.000 Kč. Co dělat! Svolali jsme mimořádnou valnou hromadu na den 23. ledna 1921 a řekli jsme si: teď nebo nikdy.“

JAN SCHINKO