„Po ukončení studia jsem nějakou dobu pracoval a na vysokou už jsem nechtěl. A chyběla mi nějaká odbornost. Chtěl jsem další vzdělání, ale už jsem hledal s ohledem na budoucí zaměstnání. Kovařina mi připadala nejzajímavější," vysvětluje své rozhodnutí pětadvacetiletý Michal Kubala z Českých Budějovic.

Není přitom jediný, kdo se po studiích snaží vylepšit své šance na trhu práce odborným vzděláním v učňovském oboru. Podle ředitele českobudějovického úřadu práce Ivana Loukoty takové případy nejsou mezi uchazeči o zaměstnání výjimkou. „Nejčastěji toto řešení volí středoškoláci. Pokud mají maturitu, může jim další vzdělání pomoci k zajímavé práci, takoví lidé jsou flexibilnější, " je přesvědčen.

„Například výuční list s maturitou bývá dobrou výchozí pozicí, ze které se dá vypracovat do vedoucích pozic. Pokud umí takoví lidé jazyky, mohou najít uplatnění i v zahraničí," naznačuje Ivan Loukota možnosti těch, kdo si po studiu doplní  odborné vzdělání.

Až to může být tím správným odrazovým můstkem pro slibnou kariéru.

Do lavic se po vysoké škole vrátil i Michal Kubala z Českých Budějovic. „Po základce jsem chtěl studovat biologii. Nakonec jsme s rodiči usoudili, že bude nejlepší jít na gymnázium a pak na vejšku. Představy, jaké jsem měl po základní škole, byly ale mylné," připouští neobvyklý učeň. „Musím přiznat, že jsem na praktičnost oboru příliš nemyslel," dodává.

Do školy se nedávno vrátil už s jasnou představou. „Vybíral jsem si různé obory i podle statistiky budoucího uplatnění. Zajímal jsem se například i o knihvazačství," přibližuje Michal Kubala své  rozhodování.

Za rok školu dokončí a hodlá pak pracovat v oboru. „Časem bych se chtěl vypracovat.  Nejdřív ale ta práce bude spíš o praxi než o penězích. Budu si muset i tak přivydělávat a teprve až získám nějakou větší praxi, budu se snad moci řemeslem i živit. Chtěl bych samozřejmě vlastní dílnu," líčí Michal Kubala své představy.

Obor kovář na Střední řemeslné a Základní škole v Soběslavi dokončil před rokem i sedmadvacetiletý Jakub Šimek.  Přitom již dříve vystudoval obor slévač na  vyšší odborné škole ve Zlíně,  předtím absolvoval obor kamenosochař na Střední uměleckoprůmyslové škole Sv. Anežky České v Českém Krumlově. Dnes je na volné noze, má svůj ateliér a vytváří převážně plastiky do zahrad.  Při práci přitom využívá veškerá svá vzdělání.

„Na učiliště jsem  šel, abych se naučil zpracovávat další materiál, technologii. Kdybych měl sílu, ještě bych studoval sklářství, které bych při práci také dobře využil," říká mnohonásobný student.

Vůbec se přitom dnes nemusí cítit výjimečně. „Potkal jsem další takové, absolventy vysokých škol,  kteří se šli učit řemeslo. Ale spíš to dělali pro sebe, aby něco uměli rukama a dál se živili oborem, který vystudovali," vysvětluje Jakub Šimek motivaci některých učňů s tituly.
Podruhé ale chodí do školy i někteří jiní. „Mezi spolužáky nemám žádného absolventa vysoké školy, ale takové, kteří si dělají druhý výuční list. Například je tam tesař, pecař, opravář zemědělských strojů," vyjmenovává Michal Kubala.

Podobnou zkušenost má i zástupkyně ředitele Střední řemeslné a Základní školy Soběslav Ivana Michalčíková. „Absolventi středních škol nebo vysokých škol mají u nás zájem hlavně o oboro umělecký kovář a jsou to spíše výjimky," říká.

Přihlášky ke studiu od absolventů jiných škol ale dostávají i další učňáky. „Studenti, kteří k nám přijdou po maturitě na střední škole nebo po vysoké škole se u nás objevují," potvrzuje Kateřina Paurová, asistentka zástupce ředitele pro teoretické předměty českobudějovické Střední školy polytechnické.

„Nejčastěji mají zájem o obory truhlář, zedník, někdy malíř nebo instalatér. Většinou jsou to absolventi středních škol, gymnázií, zemědělských škol, stavebních. Absolventi vysokých škol se objevují hodně málo a pokud tak už jsou hodně starší. Takoví žáci pak nemusí studovat všeobecné předměty, stačí, když doloží svou maturitní zkoušku a musí navštěvovat odborné předměty a samozřejmě odborné praxe. U nás pak získají výuční list," přibližuje Kateřina Paurová.