Mráz v říjnu podle ní není neobvyklý. Ovšem slovo extrémní řekne při rozhovoru mnohokrát. „Je pravdou, že během posledních let je počasí velice nerovnoměrně rozdělené,“ říká Miloslava Starostová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie z budějovického pracoviště ČHMÚ.

Byla vám dnes ráno zima?
Dnes ráno mi zima byla. I když jsem se oblékla podle předpovědi a vzala jsem i pokrývku hlavy.

Počasí vás tedy někdy zaskočí.
Zaskočí. Nejhorší je, když si nějaké předpovím, a ono je zcela jiné. Třeba na podzim se udělá nízká oblačnost a nejsou takové mrazy, jak si člověk myslel. Ale počítám s tím, že vždy se může počasí trochu hnout od toho, co očekávám.

Mrzne, a to je polovina října. Je to jen úlet počasí, nebo je naše paměť krátká a takto mrzlo i dříve?
My si prostě některé ty věci nepamatujeme. U nás v jižních Čechách se stává, že sněží v průběhu září. Ale je fakt, že ho nenapadne takové množství, jako se stalo nyní.

Čím to je, že místo listí padají vločky?
To babí léto jsme měli letos dost dlouho. Ještě v minulém týdnu jsme počítali rekordy, teploty kolem 20 stupňů. Během krátké doby se počasí dostalo do roční doby, kam patří. Pak se předeběhlo a teď se dostalo do zimy. Není neobvyklé, že by v říjnu byly takové teploty. Ale je neobvyklé, jak rychle jsme se dostali z téměř letních teplot do zimních.

A proč to tak je?
Dost dlouho se k nám dostával víceméně subtropický vzduch. Pak se ochladilo, přišlo západní proudění a krátké období, které odpovídalo říjnu. A pak k nám propadl od severu téměř arktický vzduch, který přinesl ochlazení. My v jižních Čechách jsme měli štěstí, že to nepropadlo západněji, jinak ty přívaly sněhu mohly být u nás. Je skutečností, že v říjnu je to neobvyklé, častěji se to stává v lednu a únoru. Například v roce 2006, kdy byla ona Ladovská zima.

Nyní mráz, před pár měsíci povodně. To je taky obvyklé?
Myslím si, že katastrofální povodně z roku 2002 nám připomněly, že takové záplavy mohou vůbec být. Protože 80. a 90. léta byla, co se povodní týče, relativně klidná a mírná a my jsme si to již nepamatovali. Na začátku minulého století byly povodně ještě extrémnější než roku 2002 nebo 1997.

Proč se tolik rozvodňují Otava a Lužnice?
Když naprší na Otavě, tak se voda rychle nahromadí do koryta a rychle odtéká. To je dané povodím. Lužnice zase sbírá vodu velice pomalinku. A povodně 2006 byly na Lužnici hlavně proto, že tál sníh na Českomoravské vrchovině.

Jestliže se povodně opakují, nakolik má smysl hloubit koryta?
Samozřejmě, že to význam má. Protipovodňová opatření ochrání obyvatelstvo před většími srážkami. Ale daleko bezpečnější by bylo se vyvarovat toho, aby tam lidé stavěli a bydleli. V roce 2002 bylo vidět, kde se nemá stavět. A dnes jsme svědky toho, že se tam staví rodinné domky. Povodně jsou potom o to horší, ale lidé si to nepamatují.

Proč povodněmi tolik trpí jižní Čechy?
Opakuje se počasí, které nám přináší tolik srážek. Navíc si to od roku 2002 pamatujeme a více to sledujeme. Je pravdou, že počasí během posledních let je velice nerovnoměrně rozdělené a extrémnější než v předchozích 20, 30 letech. Máme měsíce extrémně vlhké, suché, studené a teplé. Převažují teplejší roky. Je nepopiratelné, že roční průměrné teploty mají rostoucí trend.

Čím si to vysvětlujete?
Ta cirkulace je do jisté míry přirozená. Před těmi sty lety taky byla spousta extrémů – velké úhrny srážek nebo teploty. Je možné, že se objevuje trend klimatických modelů, které předpokládají, že se začnou extrémy zostřovat. To znamená, že se budou střídat extrémně suché počasí a bleskové povodně.

Takže se globálního oteplování tolik bát nemusíme. Extrémy se opakují.
Část globálního oteplování je zcela jistě součástí přirozené cirkulace, ale část nepopiratelně způsobují lidé.

V jižních Čechách padá rok co rok několik teplotních rekordů. Vybaví se vám nějaký hodně starý?
Pro nás je teplotní extrém červenec 1983. To je absolutní rekord pro spoustu stanic. Tehdy Budějovice zaznamenaly 37, 8 stupně. V té době bylo extrémní teplo a sucho, spodní vody byly hodně nízko.

A směrem dolů?
Kdybychom měli překročit -40 stupňů, tak to by pro nás bylo extrémně zajímavé.

To tu někdy bylo?
To tady bylo v únoru 1929, v Litvínovicích -42,2 stupně. To je pro nás dnes dost nepředstavitelné. Na to vůbec nejsme připraveni. Tenkrát napadlo tolik sněhu, v některých místech zůstali lidé i několik týdnů uzavřeni ve svém obydlí. Mrazy byly dlouhodobé , víc než měsíc bylo -20 a méně, ta zima byla velice tvrdá: byly problémy s topením, s dopravou, zmrzlo spoustu stromů, uhynula zvěř, špatně fungovala vlaková doprava…

Co by pro Budějovice znamenala taková teplota dnes?
Myslím si, že do jisté míry by to bylo i horší než povodně. Měli bychom velice málo energie, což by ohrožovalo obyvatele na životě. Nedovedu si představit, jak by fungovala doprava a zásobování. Tenhle rekord bych ani snad nechtěla zažít, spíš bych se toho bála. V roce 2006 byly podobné teploty v Polsku a tam bylo hodně mrtvých.

Tak zaplať pánbůh za vedra. Je naopak nějaký rekord, který byste zažít chtěla?
Na vlastní kůži bych nemusela zažít žádný. Když se předpověděl Kyrill, měli jsme trošku mrazení. Věděli jsme, že bude takhle foukat vítr, ale když to pak člověk zažil, nebylo to nic příjemného.

Jak jste Kyrilla prožila vy?
My jsme byli prakticky tři dny bez elektřiny (smích). Naštěstí máme krbová kamna, takže jsme si mohli topit a ohřívat vodu. Štěstí bylo, že leden 2007 byl extrémně teplý.

Jak meteorolog prožívá den, kdy to vypadá, že rekord padne?
Já vás zklamu, ale nám to většinou nepřijde moc zajímavé. Jde jen o nějakou desetinu stupně Celsia, kterou může ovlivnit změna polohy měřicí stanice. Zajímavé a napínavé je to předpovědět tak, aby to vyšlo.

Kde se na jihu nejčastěji objeví extrémní teploty?
Maximální teploty jsou v nejnižších polohách, což jsou jihočeské pánve. Kupodivu, extrémně nízké teploty obvykle bývají také v těch pánvích. Je to tím, že v pánvi se hromadí nejstudenější vzduch a maximální teplota je zase závislá na nadmořské výšce. Čím nižší, tím vyšší teplota.

Klimatologii se věnujete od 80. let. Ztroskotala někdy vaše předpověď?
Počasí mě mockrát vypeklo. A myslím si, že není jediný meteorolog, kterého by nevypeklo. To vás zaskočí vždy. A ono to vede k obrovské pokoře. Čím víc v tomhle oboru pracujete, tím víc víte, že se může stát něco a celé se to zvrtne.

Co je nejtěžší předpovědět?
Fronty od jihozápadu, ty někdy ani nepřijdou. Také bouřky. A předpovědět nízkou oblačnost, to je jak sázet na zápasy v hokeji.

Prožila jste si někdy nad klimatickými modely horkou chvilku?
Jednou se mi udělalo špatně z hydrologické prognózy v roce 2002, když kolega ukazoval křivku, jak poteče voda na Malši a na Lužnici, a já si představila, co nastane.

Ptají se vás doma, jak bude?
My jsme postižení (smích). Manžel je taky meteorolog a dcera je meteorolog u armády. Když se sejdeme, mluvíme hlavně o počasí. Zajímá vás, i když máte dovolenou.

A zanadáváte si někdy také na počasí?
To víte, že jo.