„Každou prudší změnu tlaku pociťuji především zvýšenou únavou. Červenec mi přináší největší problémy. Počasí se často mění, navíc musím pracovat na zahrádce,“ postěžoval si jednasedmdesátý důchodce Milan Podlešák. „Většinou to řeším nějakou méně fyzicky i psychicky náročnou činností. Změnu tlaku poznám zhruba den dopředu podle zvýšené činnosti srdce. V takovém případě stačí mírně upravit režim dne. Zkrátka se šetřit. Nejsem už přeci nejmladší.“ vysvětlil Podlešák.

Jsme taky příroda

„Člověk je součástí přírody, proto není možné, aby změna přírodních podmínek neměla na organismus vliv,“ vysvětlil lékař budějovické záchranné služby Lumír Mraček. „Teploty nad třicet stupňů způsobují organismu šok a velkou kardiovaskulární zátěž. To znamená, že činnost srdce je abnormálně vysoká. Každý by se měl snažit, aby ji nadále nezvyšoval. Doporučuji odpočívat a hodně pít,“ dodal Mraček.

Podobné potíže jako velmi vysoké teploty přinášejí i rozdíly, které panují mezi výškou rtuti ráno a odpoledne.

„Když je teplotní rozdíl třeba dvacet stupňů, představuje to, obzvláště pro nemocné a netrénované srdce, velikou zátěž. Trvá déle, než se s tím tělo vyrovná. Po tuto dobu je vhodné odpočívat a nevyvíjet žádnou fyzickou námahu,“ doporučil. Problém s kolísáním tlaku je obdobný. Jeho následky jsou však velmi vážné. „Změny tlaku se u nemocných lidí nejčastěji projevují jako mozkové příhody, srdečními problémy a rostoucí aritmií,“ řekl Mraček.

„Srdíčkáři však tyto změny mohou vycítit dopředu. Zrychlená činnost srdce může znamenat ranní nižší tlak,“ dodal.

S pomocí meteorologů se daří tyto problémy eliminovat. „Díky předpovědi počasí a tlaku máme v době kolísavého tlaku méně výjezdů než jindy. Když lidé vědí, že roste nebezpečí, šetří se. Nejvíce případů srdečních příhod paradoxně máme, když je nejnižší zátěž,“ uzavřel Mraček.