Na konci Kněžské ulice vlevo 
a na levém břehu Mlýnské stoky býval už před rokem 1862 hostinec „V lázni", kde se čepovalo pivo z pivovaru Plavnice. Podoba původního objektu není známa. Stál v půdorysu za hlavní hradbou, která byla postupně po roce 1825 v těch místech odstraněna.

V dubnu 1872 uveřejnil hostinský Václav Fencl inzerát 
v novinách Budivoj: „V úctě podepsaný oznamuje veleváženému obecenstvu, že knížecí Švarcenberskou správou Krumlovskou najatý hostinec V lázních v Kněžské ulici v Budějovicích převezme a otevře dne 1. května 1872 Václav Fencl, hostinský. Veškeré místnosti hostince jsou nově a velmi elegantně zařízeny. K témuž hostinci náležejí lázně jsouce na novo upraveny a vším pohodlím opatřeny. Kromě toho jest tu pěkná stinnými stromy vysázená zahrada a kuželník 
v nejlepším stavu. Podávati 
se bude dobré, vyleželé knížecí pivo krumlovské."

V roce 1876 na můstku vedoucím z Kněžské ulice přes mlýnskou stoku k Besedě založila domácí paní hostince 
„V lázních" úhledný železný krucifix, jejž na druhý svátek svatodušní vysvětil veledůstojný pan děkan Marek. Roku 1884 oznámil M. Žďárský, že ve čtvrtek dne 19. dubna 1884 otevře v restauraci „V lázni" zcela nově zařízené lázně. Pro pány obnovil kuželník. Hostinský Žďárský se udržel ani ne rok.

Dne 40. února 1885 převzala hostinec „V lázních" Marie Bendová. „Lázně v ulici Kněžské otevřou se pro všeobecné užívání dne 25. dubna 1885. Veškeré lázeňské pokoje jsou nově upraveny a postaráno jest o největší čistotu a řádnou obsluhu. K hojné návštěvě zve Marie Bendová." V roce 1891 byl V lázních restauratérem Jan Litvan. Podle dostupných zdrojů to byl český hostinec, který podporoval Matici školskou apod. Na konci 19. století to byly spíše německé lázně a hostinec s názvem Restauration Bad, hovorově Bád nebo v Bádu.

Jak byly lázně zařízeny, jejich kapacita apod., lze jen odhadovat podle soudobých rytin. Ale podle toho, že za Marie Bendové byly v objektu lázeňské pokoje, šlo o větší lázně. Nejen, že by se host vykoupal 
v kádi za účasti lazebnic a šel domů, mohl se zřejmě ubytovat v lázeňském pokoji a trávit v lázních libovolnou dobu (jistě placenou). Málem to vypadalo, že Budějovice budou lázeňským městem, poněvadž 
na levém břehu Mlýnské stoky blíže k ulici Karla IV. byly 
v provozu Ferdinandovy lázně a plánovaly se další v České ulici a také kryté plovárny.

V roce 1903 koupil známý hostinec „Bad" od majitelů pánů rady zemského soudce Achatze a generálmajora v. v. Giunia restauratér a kavárník Václav Vollbrecht za 78.000 korun. „Bad" byl v provozu ještě asi dva roky. V květnu 1906 vydal stavební úřad Václavu Vollbrechtovi povolení k přestavbě hostince „Badu". Termín – přestavba byl nejasný, protože na jiném místě bylo uvedeno, že stavba (nikoli přestavba) byla zadána zdejšímu staviteli Jaroslavu Teslíkovi.

V červnu byl již původní dům zbořen. Při likvidování podlahy staré hostinské místnosti byly nalezeny dvě lidské kostry, dle lékařského ohledání pocházející ze dvou mladých, asi 20letých mužů. Mrtvoly ležely 
v zemi pod podlahou přibližně 80 let, přičemž v domě již předtím byly vykopány jiné dvě lidské kostry. Staří pamětníci vyprávěli, že v hostinci tomto odedávna s lázněmi spojeném scházívali se vášniví hráči 
v karty. Jestliže kostry ležely 
v zemi asi 80 let, byly stopy, jak by konstatoval Sherlock Holmes, poněkud vychladlé. Nešlo zločiny objasnit, jen zůstalo podezření na vášnivé hráče v karty před 80 lety, tedy kolem roku 1826.

JAN SCHINKO