Tunel pod budějovickým nádražím, který by pro automobilovou dopravu propojil co nejkratší cestou českobudějovickou čtvrť Suché Vrbné s dalším územím města za železniční tratí, by měl stavět Jihočeský kraj. Od města už kraj převzal přípravu projektu a podle hejtmana Martina Kuby by v roce 2025 mohla být zadávána zakázka na stavbu. "Pokud počítáme na stavbu tři roky, tak by v roce 2028 stála," říká Martin Kuba k současnému odhadu realizace.

Nynější varianta tunelu je už třetí v pořadí. Vrací se k přímému směru tunelu, ale upravuje jeho parametry oproti první variantě. Ta narazila v Pětidomí na odpor některých obyvatel, protože nájezd do tunelu v Dobrovodské měl znamenat vysoké boční stěny v Pětidomí až do výše devět metrů. Nakonec ale město prohrálo soudní při, která ukázala, že navržená varianta není možná bez změny územního plánu. Druhá varianta tunelu, stále za projekčního dozoru města, "ohnula" tunel směrem k Rudolfovské, takže pod železnicí procházel obloukem a vystupoval na povrch na úrovni současného sběrného dvora asi dvě stě metrů severně od původně uvažovaného vyústění.

Parkoviště budějovického Globusu slouží některým řidičům jako odstavné parkoviště.
Globus ztrácí v Budějovicích kvůli modrým zónám parkovací místa

Teď se projekt vrátil k linii, která propojuje Průmyslovou a Nádražní ulici. Klíčová změna je ale v tom, že nebude možné přímo projet z Průmyslové do Dobrovodské. Tunelový nájezd a výjezd bude od Mánesovy ulice na straně od města a z jihu a od severu v Pětidomí, ale ne přímo z Dobrovodské od východu. Je to ale jediná možnost, která je podle Martina Kuby reálně proveditelná, aniž by se musely vykupovat a bourat domy v Pětidomí a kterou umožňují současné dopravní a prostorové poměry v lokalitě.

Podle dopravních studií, které si kraj nechal zpracovat, má ale stavba i tak velký dopravní význam. Podle Petra Hornáta, vedoucího odboru regionálního rozvoje, se v tunelu nepočítá s pěšími nebo cyklostezkou. V nějaké podobě by mohla být zachována lávka přes kolejiště, která vede do Pětidomí. A protože Správa železnic připravuje na straně u Suchého Vrbného novou úpravu prostoru, včetně východu z nádraží pro pěší a stavbu parkovacího domu, tak Petr Hornát předpokládá, že pro spoustu lidí bude zajímavější jít přes nádraží.

Se současným územním plánem je nyní uvažovaná varianta v souladu.

Kraj se podle Martina Kuby rozhodl do projektu vložit, když se ukázalo, že městem navržená varianta s vyústěním v Plynárenské ulici nepůjde zrealizovat kvůli kolizi s projektem parkovacího domu Správy železnic. Kraj se proto rozhodl dotáhnout projekt tunelu do zdárného konce. Navrhuje variantu, která se vrací k přímé, a tudíž levnější variantě, která se navíc vyhne vyústění v Dobrovodské ulici. Nebude proto nutné přistupovat k demolici domů a nedojde k navýšení dopravní zátěže v této oblasti.

„Zpracovali jsme studii, která ukázala možnost, jak stavbu umístit i do tak složitého prostoru s existující zástavbou a splnit všechny hygienické a hlukové požadavky,“ uvedl Martin Kuba s tím, že nová varianta počítá se stávající klasickou stykovou křižovatkou v Suchém Vrbném i u nádraží. Hlavním přínosem nového projektu pak bude tunel, situovaný pod zem, který umožní výjezdy na obou stranách, ale vyhne se lokalitě se zástavbou na Dobrovodské ulici. „Na straně v Suchém Vrbném se z tunelu bude vyjíždět na severu směrem z Dobrovodské na Rudolfovskou, tedy směrem od Mladého,“ dodal jihočeský hejtman, podle něhož bude studie kompletně hotová na konci léta. Myslí se v ní na to, aby podjezd dobře sloužil také v případě plánovaného mohutného rozvoje této části města. Celková doba projektování pak bude trvat dva roky. V roce 2025 už by mohlo být vydáno stavební povolení a vybrán zhotovitel. Kompletně hotová by pak stavba mohla být v roce 2028. Její náklady se v současné době nedají přesně odhadnout, nicméně by se mohly pohybovat mezi jednou až jednou a půl miliardou korun.

Hejtman dále upřesnil, že v současnosti je kraj už za polovinou přípravných projekčních prací. „Intenzivně jednáme také se Správou železnic, abychom výstavbu podjezdu zkoordinovali s jejich projektem výstavby nádražního podchodu tak, aby nedocházelo k omezování cestujících zbytečnými železničními výlukami a obě stavby se také zbytečně neprodražovaly,“ dodal hejtman, podle něhož se náklady kvůli výlukám mohou navýšit i o stovky milionů korun.