Kliknutím zvětšíteNová zemědělská politika EU má pomoci menším farmářům, ale nejenom jim. Z toho vychází nový Strategický plán společné zemědělské politiky (SZP), jehož cílem je větší podpora malých a středních zemědělců, ale také zemědělců mladých a začínajících. Zásadní je změna v dotačním systému. Hlavní změnou v novém Strategickém plánu SZP je zavedení podpory na prvních 150 hektarů. Souhrn změn má navíc přispět k ozdravení krajiny v České republice formou ekologických opatření a k ochraně klimatu. Plán počítá i se specifickou podporou citlivých odvětví, jako je chov skotu, pěstování ovoce, zeleniny a chmele. Kompenzace mohou získat zemědělci hospodařící v nevýhodných podmínkách v horských oblastech nebo v oblastech s horšími produkčními vlastnostmi půdy.
Soukromí zemědělci podporu menších farmářů vítají, ale ne bez výhrad. „Mám na to dva pohledy,“ reaguje Václav Perník z Přísečné. „V první řadě už mnoho let říkám, že by do zemědělství žádné podpory z EU jít neměly, protože křiví trh se zemědělskými komoditami a všeho, co souvisí se zemědělstvím – ceny půdy, nájmy, ceny strojů a dalších věcí. Když se něco dotuje, je to vždy špatně. Druhá věc se týká nové zemědělské politiky. Současné vedení ministerstva jde cestou o něco víc podpořit menší zemědělce. To si myslím, je správné. Obecně platí, že větší zemědělský podnik má vždy určitou konkurenční výhodu jak při nákupu vstupů, tak v některých minimálních případech i při výstupu. Takže určitá diferenciace je dobře. Jde o to, aby se stanovila ve správné míře. Jestli to tak bude, ukáže čas. Pro zemědělce do 150 hektarů budou základní dotační platby o něco větší, se zvětšující se velikostí podniku budou klesat. Některým větším zemědělcům se to nelíbí, zdá se jim to nespravedlivé.“ Důležité je, že ze změn budou profitovat i poměrně velké zemědělské podniky s výměrou zhruba 1500 hektarů.
Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že Strategickým plánem nastaví vyvážený kompromis, který pomůže české krajině, zlepší stav vody i půdy. Přitom neohrozí potravinovou bezpečnost země a posílí lokální produkci potravin.
Proti dotacím je i soukromý zemědělec Stanislav Bůžek z Chlumečku. „Já bych byl nejraději, aby si zemědělci pro dotace nechodili vůbec. Stávají se z nás pak lidé nesvobodní, nevolníci, kteří nemohou myslet samostatně, musí se řídit příkazy a za to nám dávají ty peníze. Dotace lidi učí nedělat a nepřemýšlet. Jsou zhouba, protože dneska už se boj zemědělců neodehrává na polích, ale o to, kdo je šikovnější a sáhne si pro dotace. A podle toho to vypadá. Nevyhrává ten, kdo je pracovitější, ale kdo si sáhne na víc dotací, aby co nejméně dával ze svého.“
Skepticky hledí také na ekologická opatření. „Na to mám hodně ostrý názor,“ říká Stanislav Bůžek. „My hospodaříme v Chráněné krajinné oblasti Blanského lesa, a i když tam máme dost hektarů, vlastně je nevlastním. Přivlastnil si je někdo úplně jiný, a to jsou ochránci přírody. Protože my se bez nich prakticky nehneme. Na všechno, co chceme udělat, se musíme ptát jich.“
Zemědělci na Českokrumlovsku se obávají, že rok 2023 pro ně bude podstatně složitější, než rok 2022. V zemědělském odvětví, které pracuje s přírodou a biologickými cykly, se nedá promptně reagovat na změny trhu. „Letos to nebude asi jednoduché, protože loni velmi výrazně stouply náklady u některých vstupů – hnojiva, osiva, lidská práce, samozřejmě energie,“ zamýšlí se Václav Perník. „Například velká část zemědělců nakoupila hnojiva loni, kdy se říkalo, že pro jaro 2023 ani nebudou, protože se kvůli drahým energiím nebudou vyrábět. Zemědělci do nich vložili poměrně velké peníze, neboť ceny některých hnojiv narostly i čtyřnásobně. Obecně se říká, že stoupla inflace o 15,1 procenta za loňských rok, ale u některých zemědělských vstupů je nárůst cen ve stovkách procent. A s tím musíme pracovat. Čili rostlinná výroba pro tento rok se zakládala v roce 2022 za ty vysoké vstupy, a teď to vypadá, že letošní příjmy z rostlinné výroby budou podstatně nižší, protože cena komodit na světových trzích bude nižší než v roce 2022.“
Současné vysoké ceny potravin v obchodech mnozí svádějí na zemědělce, ale prvovýrobci na ceny na pultech nemají prakticky žádný vliv. „Kdo tomu trochu rozumí, ví, že zemědělci cenu svých výstupů neovlivňují, nebo jenom úplně minimálně,“ říká Václav Perník. „Cena základních zemědělských komodit se totiž většinou ani netvoří na českém trhu, ale na evropském a světovém. Teď se třeba změnily ceny komodit rostlinného původu a reagovat na to je velmi těžké. Zemědělci totiž už mají zaseto a pokud se nestane nějaká katastrofa, v létě sklidí úrodu a budou ji muset prodat. Na skladu si ji mohou nechat jen krátce. Je jednoznačné, že my, zemědělci, si cenu na trhu určit nemůžeme. Zpracovatel už ji ovlivnit dokáže svou velikostí, ale největší podíl na tvorbě ceny pro konečného zákazníka má poslední článek – obchodní řetězce.“
49
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
