Kliknutím zvětšíteNa svou kariéru navázala Karolína v jižních Čechách v listopadu, už asistovala u čtyř jihočeských zrození. Co je obsahem její práce, jaké pomůcky používá a jak vychází s porodními asistentkami a lékaři, se rozpovídala v rozhovoru pro Deník.
Karolína má s manželem tři děti, ve věku 7, 9 a 12 let. Do jihočeské vesnice se stěhovali do domu, který si na první pohled všichni zamilovali. Jihočeský kraj vybrali, protože tu dlouho žili manželovi rodiče, a navíc se s mužem brali v Kardašově Řečici.
Co vlastně dělá dula?
Jedná se o kontinuální péči. Ženy připravuji už během těhotenství, doprovázím při porodu. Pečuji o ně i následně, když je potřeba během šestinedělí, dolaďujeme kojení – správnou techniku přisátí a dobrou polohu. Mohu poradit s manipulací a běžnými úkony s miminkem, jak reagovat na potřeby dítěte. Pokud ženy chtějí, učím je, jak si děťátko navázat do šátku nebo nosítka. Některé ženy přicházejí naprosto nepolíbené, nevědí, co je porodní přání, jaké jsou zvyklosti. Jiné naopak studují online kurzy, čtou a chtějí mít svou dulu. Každý je jiný a vyžaduje odlišný přístup. Míváme několik setkání, říkáme si teoreticko-praktické informace, věnujeme se předporodní přípravě a procházíme si celý porod. Odhalujeme strachy a obavy ženy a rozpouštíme je. Věnuji se i přednáškám a dalším kurzům.
Co si lidé představují pod slovem porod?
Už u dětí je povědomí hodně zkreslené. Říkají asociace jako bolest, krev, problém, řev. To je velký průšvih, pak je to vidět i na ženách, prvorodičkách. Některé neřeší těhotenství a porod, dokud se jich to netýká. Doba se ale mění, více a více žen začíná plánovat, zjišťovat si informace a chodit na semináře. Tyto pak bývají už naladěné a připravené. Někdy je to však úplně naopak. Často mají obavy z bolesti, jak to zvládnou a podobně. Porod je výjimečná událost, v životě nás posouvá, také proto se mu říká malá smrt. Z holek se stávají ženy-matky.
Kdy se ženy mohou ozývat, že chtějí vaše služby?
Je to individuální, někdo se ozve až v 30. týdnu, jiný v 3. měsíci, někdo už v 8. týdnu. Je to lepší, když se ohlásí dříve, abych měla volný termín a nemusela je odmítat. Často se ozývají prvorodičky, které se zajímají o přirozený porod, nebo druhorodičky, které si myslely, že porod zvládnou samy a pak cítily, že to nebylo ono. Muži jsou u porodu v těžké a nezvyklé situaci, kolikrát si nevědí rady, jak svou ženu správně podpořit a pomoci jí. Dula bývá podpora jak pro ženu, tak i pro muže, není v procesu emočně zainteresovaná. Díky svým zkušenostem a vědomostem dokáže odhadnout situaci, navrhnou změnu polohy, ukázat muži jak jí masírovat nebo jinak pomoct, je schopná zasáhnout a podpořit v rozhodnutí. Muži často podléhají návrhům bílých plášťů a ženy jim to potom vyčítají.
Jaké výhody má porod s dulou?
Bývá kratší, jednodušší, intimnější, přirozenější, většinou bez analgetik a tišících léků, zbytečných zásahů. Žena se cítí více v bezpečí a podpořená. Důležitá je vzájemná důvěra. Největší benefit je právě kontinuální podpora při porodu, žena cítí, že na to není sama. Může se s dulou o všem poradit, sdílet s ní své pocity. Ženy se často mylně domnívají, že u porodu s nimi porodní asistentka bude trávit více času, realita je však jiná. S dulou jako průvodkyní bývá porod příjemnější a jemnější.
Jak vypadá první setkání?
Potom, co se žena ozve, domluvíme si první hodinovou schůzku. Může přijet ke mně domů, kde mám pracovnu nebo mohu přijet já za ní. Případně se můžeme setkat na neutrální půdě někde v kavárně. Jde o nezávazné seznámení, vyměňujeme si názory, žena mi sdělí své představy. Já ji naopak sdělím, co nabízím, co je v mých kompetencích. Nechám ji několik dní na rozhodnutí, jak na ni působím, jestli si mě dokáže představit u porodu, toto je moc důležité, abychom si rozuměly.
Těhotná vám řekne, že vás chce, jak je to pak dál?
Věnujeme se posléze předporodní přípravě, tak abychom obsáhly první, druhou i třetí dobu porodní. Připravujeme se i na kojení, protože to je obrovský problém v našich nemocnicích na oddělení šestinedělí. Na další schůzce řešíme většinou, jak se naladit na své tělo, jak si přizpůsobit domov, jak se dostat do začátku porodu plynule, jak jim může pomoci partner. Ten má také obrovskou roli, když se toho správně chopí. Řešíme, kdy odjet do porodnice, tak aby načasování bylo ideální. Nebyla tam žena příliš brzy, a naopak nejela pozdě.
Co následuje?
Dále pokračujeme teoreticko-praktickou přípravou, tu cílím většinou už na porodnici, kterou si rodička vybrala. Pracuji hodně v terénu a vím, že v každé porodnici to mají nastavené trochu jinak. Ženě hodně pomůže, když ví dopředu, co všechno přijde. Začínáme tím, jak probíhá příjem, říkáme si, co jí nabídnou, co je třeba vyplnit, jak to tam prostě chodí. Popisuji jí, jak to tam vypadá a probíráme celý porod. Řešíme první dobu porodní, druhou dobu s vypuzovací fází, podrobně probíráme různé varianty, které mohou nastat, zákroky. Bavíme se o tom, co je v pořádku, co může odmítnout, co je důležité, co není, co je rutina. Další setkání je příprava na kojení a šestinedělí, mateřství obecně.
S klientkami si tykáte?
Ano, to mi přijde důležité. Každá kolegyně to má ale jinak. Já mám pocit, že je třeba, aby vznikl nějaký osobnější vztah. Tykání je takové, že jsme na stejné vlně a úrovni. Před porodem se vidíme tak třikrát, čtyřkrát, více se poznáváme, získáváme postupně lepší vztah.
Nedílnou součástí procesu je předporodní přání, jak vzniká?
Některé porodnice mají mustry, ale daleko lepší je formulovat ho osobně a samostatně. Řešíme ho během všech setkání, ženy si ho potom berou jako domácí přípravu a komunikujeme ho většinou emailem a po telefonu. Radím s formulacemi, ale ony samy by měly vědět, co chtějí a nechtějí, neměly by něco bezhlavě opisovat, ale samy vytvářet své priority, rozumět tomu, co napsaly.
Na jihu Čech už jste zvládla čtyři doprovody? Jaké porodnice jste navštívila?
V říjnu jsem obeslala emailem všechny jihočeské nemocnice. Většina reagovala a byla jsem se tam podívat, představit se a seznámit s primářem porodnice, staniční sestrou a personálem. Seznamovala jsem se s jejich praxí. Dosud jsem navštívila Tábor, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Strakonice. Schází mi Prachatice a Český Krumlov, časem se tam určitě také podívám. Co se týče přirozených porodů mám dobré reference právě o Krumlově a Písku i od kolegyň. Překvapil mě přístupem i Jindřichův Hradec, bylo to moc příjemné a přátelské přijetí. Vrchní sestra i ostatní personál jdou vstříc přirozeným porodům, poskytují napářku, aromaterapii a jsou nakloněni i přítomnosti dul u porodu. Cítím tam velký potenciál pro hezký porod.
Jak na vás působí jihočeské zdravotnictví?
Vnímám, že je tu mnohem přátelštější prostředí než v Praze a středních Čechách. Lékaři porodníci se nebrání změnám, i když je stále zažitá standardní porodní poloha, která není optimální. Zdá se mi celkově, že se pohled zdravotníků na duly a porodní asistentky postupně mění, snaží se naslouchat a přizpůsobit. Začínají nás brát často jako součást týmu. Hodně přirozeně se rodí například v Rakovníku, často tam jezdí ženy až z Prahy, i když je to hodina cesty. Standardně tam porodní asistentka vyšetřuje i tak, že k rodičce zaklekává, nebo si dokonce lehá na zem, nechává ji zvolit si polohu v dřepu, ve stoje, jak uzná za vhodné. Doktoři jen nakukují, pokud je vše fyziologicky v pořádku, neruší. Čím méně zásahů je, porod se stává hezčím a jemnějším, tak by to mělo fungovat.
Máte i zkušenosti z domácích porodů?
Ano, pokud je vše fyziologicky v pořádku, nevidím v tom žádný problém. Chodím však pouze k asistovaným domácím porodům, tedy tam, kde je přítomna porodní asistentka. Během pandemie spousta žen volila právě tuto cestu, protože nechtěla být v nemocnici odloučena od svých partnerů, či dul. Tenkrát platily přísné zákazy a ženy si nepřály rodit samy, protože by jim scházela podpora. Rodičky tehdy byly opravdu nešťastné, jeden den otce u porodu povolili, pak to znovu zakázali, bylo to velmi obtížné na psychiku všech. V té době jsem měla více klientek, které preferovaly porod doma za asistence. Také hodně z nich volilo tzv. ambulantní porod.
Půjčujete klientkám nějakou literaturu, co byste doporučila?
Mám takovou knihovnu, kterou půjčuji. Na mých stránkách mohou najít přehled titulů. Moc fajn je Orgasmický porad, Hypnoporod (Metoda Marie Monganové), vše je popsáno názorně. Zázrak porodu od Iny May Gaskin, tam je spousta porodních příběhů. Publikace Aktivní porod zase ukazuje hezky fyziologii porodu, ženy tam najdou i různá šikovná cvičení. Kvalitních knih je na trhu už opravdu hodně.
Existuje i lehčí četba pro muže, aby věděli, jak se zapojit?
Samozřejmě, já jim vždycky dávám přehlednou brožuru Cesty, ke spokojenému porodu od Hnutí za aktivní mateřství. Mohu říct, že poslední dobou se zapojuje více mužů, zajímají se, chodí na předporodní přípravy. Mohou se účastnit všech setkání. Baví mě sledovat, jak se postupně mění její pohled. Někteří jsou na začátku skeptičtí, zaujatí, posléze se více zapojují a začíná je to bavit. Zjistí, že mají během porodu také svou úlohu. Překvapí je, že porod není tak hektický, jak ho ukazují ve filmech a seriálech, že jde o klidnou energii s výkyvy, pozvolný proces, který může být i příjemný.
Jak přibližujete nemocniční prostředí budoucím rodičům?
Vysvětluji jim, že porodní sál, je jejich pokoj. Všechno, co tam je, mohou používat. Vyzkoušet si všechno vybavení, nafukovací míče, vanu, sprchu, aromaterapii, difuzér, a další. Dobré je si pro navození intimity zatáhnout rolety, doladit atmosféru elektrickými svíčkami. Nosím s sebou také vonné oleje, napářku, rebozo (pozn. red. rebozo je tradiční mexický šátek, který už po staletí používají ženy v Mexiku a Jižní Americe. Má širokou škálu využití, ženy v něm našly pomocníka na nošení dětí, slouží ale také na podepření bříška během těhotenství, při rozličných relaxačních technikách, při cvičení, ale je id výbornou pomůckou během komplikovanějšího porodu.) Podporuju je k tomu, aby se na vše ptali a hodně komunikovali. Doporučuji dopředu vytvoření i playlistu, písní, které chtějí poslouchat. V tom jsou dobří muži, také je fajn, když se naučí ulevovací masáže, neverbálně ženu podporovali. Společně s partnerem dula tvoří porodnický tým ženy, naším hlavním úkolem je, aby se cítila hezky. Děláme ji pomyslnou ochranou clonu vůči zdravotníkům, aby získala pocit bezpeční a mohla v klidu rodit.
Co k porodu nepatří? Jaká dodržujete pravidla a jak vycházíte s personálem?
Rozhodně hádky, potyčky, výlevy, zbytečné vzruchy, ostré světlo. Všechno se dá vždycky vyřešit v klidu, asertivně a domluvou. Situace se zlepšuje, ve většině porodnic už nás přijímají dobře. Máme vlastní etický kodex, kterým se řídíme. Nezasahujeme doktorům do práce. Vždy se najde prostor na to, kdy se můžeme radit s klientkou, nikdy nejednáme za ní, to nemají lékaři rádi a ani to není naším cílem. S porodní asistentkou také vznikne taková nepsaná domluva, zvykne si například mluvit tiše, zbytečně nerušit.
Jaký je rozdíl mezi porodní asistentkou a dulou?
Často to lidé zaměňují, porodní asistentka má zdravotnické vzdělání, může pacientku vyšetřovat. Porodní asistentky jsou více zaměřené technicky. Jsou to dvě různé profese. Dula funguje jako podpůrný prostředek, zná fyziologické procesy, ale do práce zdravotníků fyzicky nezasahuje. Jsme fyzické, emociální a psychické podpory, máme prohloubené vzdělání, řadu kurzů, je to pro nás poslání, velmi naplňující práce, držíme pohotovosti 14 dní před termínem porodu. Jsme pak 24 hodin denně na telefonu, jsme schopní se okamžitě se zabalit a vyrazit za ženou. Bez podpory rodiny to nejde dělat a já jsem vděčná, že podporu mám velikou.
Co je podle vás porod?
Je to takové pokračování milování, porod je vyvrcholení celého procesu. Aby žena dobře porodila, je ideální, aby ji sledovalo, co nejméně očí. Každá samice savce, když jde rodit, většinou čeká na noc, protože v noci i nepřátelé spí. To máme geneticky zabudované a většina žen, tak rodí právě v noci. Hodně porodů přichází také o úplňcích, za bouřky, či ve velkých vedrech, vše je o citlivosti rodičky, či příběhu miminka. Samice si hledají klidné místo, noru, kde se šero, teplo a žádné nebezpečí, k porodu i několika mláďat nepotřebují asistenci. Samec většinou číhá před norou a hlídá případné narušitele. Čím je intimnější prostředí i u lidí, tím je porod snazší, spontánnější, rychlejší, není nutná medikace, použití různých pomůcek a tak dále. Ženy jsou pak spokojenější s průběhem porodu. Může jít o hezký proces bez zbytečné bolesti, na který rádi žena i muž potom vzpomínají. Myšlenka bezbolestného porodu, či orgasmického je krásná, ale málokdo si miminko pouze vydechne. Muselo by to být opravdu bez stresu, obav a tlaku personálu. Důležitá je důvěra ve vlastní tělo, dýchání a jeho pohyby. Je to práce, ale jde o jediný nekomfort, či nepohodlí, která vede k něčemu zásadnímu a zázračnému výsledku, narození dítěte. Ano, porod může bolet, pálit, může být nepříjemný, ale má smysl.
K čemu je dobré mít porodní přání, plán?
Odlišuje už u příchodu do porodnice ženu připravenou a vědomou, od té neznalé. Je fajn ho mít, už na porodní poradnu si ho vzít s sebou, ukázat ho a konzultovat ho. To i ženu uklidní, když ví, že se s jejími rozhodnutími počítá. K porodu určitě vzít nějaké kopie, když se mění personál, či v případě ztráty. Porodní přání může hodně ulehčit spolupráci na porodním sále. Každá žena by si ho měla formulovat sama, neopisovat ze vzorů. Základním požadavkem jsou informace o průběhu porodu, všech úkonech. Zásadní věcí je také, že si nepřeje aktivní nabízení analgetik (pozn. red. léků tlumící bolest), to je častý zlozvyk, či odmítnutí nástřihu.
Rodí se přirozeně i dvojčata?
Ano, určitě. Byla jsem jen u jednoho takového porodu, ale stává se to. Musí být v dobré poloze, a dvojvaječná. Bývají menší, první sourozenec vlastně prošlápne porodní cestu druhému. Často jdou za sebou jen po pár minutách. Je to neskutečná atmosféra, doslova dvojitý zázrak.
Jak je to s porody koncem pánevním?
Tady hodně záleží na lékařích, mají řadu kritérií, aby žena mohla rodit vaginálně. Dítě by mělo mít váhu do 3,5 kilogramu, nemělo by být příliš přenášené, ve spoustě nemocnic mají podmínku, že koncem pánevním se rodí na posteli, v leže, na zádech, s nástřihem, což odporuje všemu přirozenému. Ze zahraničních zdrojů je totiž nejlepší pozicí ta na všech čtyřech. Lepší je, pokud jde o
druhorodičku. Doktoři se tohoto druhu porodu bojí, někdy ho nepodporují, doporučují sekci (pozn. císařský řez), protože nejdříve vychází tělíčko a až jako poslední hlavička, tedy největší část miminka, nejlépe do pěti minut, aby nevznikla nějaká tíseň, přiškrcení. Na druhou stranu je to pro ně z pohledu praxe zajímavé, mají se z čeho učit. Rodí se tak asi jen čtyři procenta dětí.
Jaké jsou nejčastější chyby z pohledu zdravotníků?
Velký nešvar je hledat pořád nějaké disfunkce a vady už na plodu v děloze, málokterá žena se dozví, že má normální zdravé miminko. Dítě je moc malé, velké, má málo nebo hodně plodové vody. Ačkoliv by s tím lékaři měli počítat a měli by být empatičtí, spíše rodičky straší a zbytečně stresují. Spousta testů lze odmítnout. Častým jevem je i takové to „věštění“ z čípku. Někdy nejsou nutná vnitřní vyšetření, dělají je často, a nejvíc je zajímá právě ten čípek. Vyvolávání porodu 41+3 je u nás běžné. Celosvětově je však uznávané, že 42+0 je termínový porod. Dalšími chybami jsou zbytečné intervence, necitlivé jednání, neslušnost a nedostatečná komunikace. Časté nabízení urychlování, léků na bolest, a podobně. To vše se dá ošetřit v porodním přání.
Berou si ženy placentu domu, co s ní dělají?
Ano často, někdo si z ní připravuje koktejl, spousta žen si ji bere na zpracování, nechávají si z ní dělat tinkturu a různé kapsle. Hodně z nich jen nechce, aby skončila v biologickém odpadu, vezmou si ji domu a zakopou například na zahradě, udělají si takový obřad, že ji znovu vrátí přírodě. Vysadí si u ní strom na památku a podobně. Některé ji chtějí jenom vidět. Jiné si berou do porodnice mixér, kousek si rovnou rozmixují s banánem, červeným ovocem a vypijí. Je totiž dokázané, že její požití, může mírnit krvácivé stavy. Někdy stačí dát kousek placenty pod jazyk a krvácení mizí.
Kde vás budoucí maminky najdou, jak vás kontaktovat?
Lze mě najít přes web České asociace dul, duly.cz, kde jsou medailonky všech certifikovaných dul v Čechách a lze si nás volit podle regionu. Mám webové i facebookové stránky. Pořádám také kurzy a přednášky v Centru života Tábor pro těhotné. Informace a osvěta jsou podle mě základ.
6
1
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
