Česká pošta ohlásila rušení části poboček, aby se mohla stát efektivnější a vymanila se z dlouhodobé ztráty. Nové vedení pošty si společně s vládou slibují, že propouštění, které s tím bude souviset, a také prodeje majetku zlepší hospodaření firmy, takže nebude od roku 2025 ve ztrátě.
Zrušených poboček by podle zprávy ČTK mělo být v celé zemi na tři sta. Počet úřadoven s plnými službami pro veřejnost má klesnout z 3200 na 2900. To ale ještě má schválit vláda. Teoreticky to na Jihočeský kraj vychází na něco více než dvacet poboček. Největší decimací zřejmě projde síť v Českých Budějovicích. Rušit se totiž mají pobočky tam, kde je nejméně 2500 obyvatel a více než jedna pošta.
Přitom k rušení poboček už pošta v minulosti sáhla. V řadě vesnic, kde tradičně přepážky fungovaly, tak nyní najdeme buď výdejny zásilek v rámci služby Pošta partner nebo pouhou poštovní schránku. Důvod? Držení malých poboček bylo neefektivní…
V Budějovicích třináct
V jihočeské metropoli je nyní 13 poboček České pošty. K nejvytíženějším patří hlavní pošta na Senovážném náměstí, pošta na Pražském předměstí u obchodního centra Jednoty nebo pošta u vlakového nádraží. Pro srovnání v Táboře jsou poštovní pobočky čtyři, v Písku tři, ve Strakonicích dvě, V Týně nad Vltavou dvě a třeba v Třeboni jedna stejně jako v Trhových Svinech. Kdyby se v jižních Čechách mělo nasčítat přes dvacet zrušených poboček, jsou na Českobudějovicku ohrožené podle zatím známých pravidel některé v Českých Budějovicích a možná jedna v Týně nad Vltavou.

Postoj veřejnosti k rušení poboček se řídí mnoha hledisky. Například v Týně nad Vltavou nejezdí městská hromadná doprava. Hlavní pošta je navíc umístěna v kopci nad náměstím Míru. Takže zrušení pobočky na Malé Straně (na opačném vltavském břehu) by bylo třeba pro starší obyvatele hodně nemilé. Pěší cesta na poštu by se změnila na solidní túru. Podle starosty Týna nad Vltavou Karla Hladečka dostalo město už před nějakým časem nabídku od České pošty, aby objekt na Malé Straně, kde pošta sídlí, odkoupilo. Padlo tehdy, že by tam služba zůstala zachována v dlouhodobém nájmu. Jednání ale k nějakému zásadnímu rozhodnutí nedospělo. "Budeme se snažit zkontaktovat zástupce České pošty," doplnil Karel Hladeček.
Rozhodnutí vlády
Česká pošta nyní čeká, až se na vládní úrovni schválí v nejbližší době zeštíhlení firmy. Pak by se mělo začít hledat a určovat, které pobočky by mohly být konkrétně zrušeny.
„O rušení poboček České pošty samozřejmě vím ze sdělovacích prostředků, ale zatím nemám konkrétní informace, které se týkají Českých Budějovic,“ říká k věci za vedení jihočeské metropole primátorka Dagmar Škodová Parmová.
V Českých Budějovicích by asi mohlo být zrušeno nejvíce poboček z měst v kraji. Podle některých zákazníků by to ale možná přineslo výhodu v tom, že menší úřadovny, kde je už dnes omezena otevírací doba, nahradí větší pošta s lepší otevírací dobou. Sice by se prodloužila cesta k poštovní přepážce, ale v Českých Budějovicích lze využít MHD. Jen by z okrajových končin města byla cesta někam blíže centru asi hodně časově náročná. A případná jízda z Mladého, kde je jedna z menších poboček, by určitě zabrala více než pár desítek minut. Jednoduché to totiž není ani s parkováním. Paradoxně lze někdy snáz parkovat v okrajových částech města než třeba u hlavní pošty, kde se často marně hledá místo.

V Českých Budějovicích jsou pobočky na Senovážném náměstí (hlavní pošta), v Nádražní ulici (u vlakového nádraží), v Pražské třídě (na Pražském předměstí a v Nemanicích), v ulicích Fr. Ondříčka (sídl. Vltava), Ant. Barcala (sídl. Máj), v Lidické třídě (nedaleko Samsonu), ul. E. Beneše (Suché Vrbné), v Boršovské ul. (Rožnov), na nám. Švabinského (Mladé), v ulicích U Zimního stadionu, Karla Šafáře (sídl. Šumava) a v Českém Vrbném (obch. galerie Géčko).
Osm miliard i od bank
Transformace České pošty nemá spočívat jen v rušení poboček a propouštění. Má se také investovat. Náklady na transformaci České pošty mají přesáhnout osm miliard korun. "Může se to zdát hodně, ale pokud bude přeměna podniku provedena vhodně, zase se za několik let vrátí. Protože Česká pošta už zkrátka nebude ztrátová, jako je v posledních několika letech," říká ekonom Lukáš Kovanda.
Podnik má na transformační proces použít státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku.
Lukáš Kovanda ale připomíná, že za neutěšenou situaci pošty mohou politici i manažeři podniku. "Na tato selhání je třeba upozorňovat, neboť se mrhají peníze daňových poplatníků. A je třeba jej napravit, což se snad konečně začíná dít," dodává Lukáš Kovanda.
Petice pošťáků upozorňuje na státní dluh
Poštovní odbory upozorňují v petici, kterou podepsalo přes 27 000 zaměstnanců pošty a dalších občanů, že otázka hospodaření je zřejmě trochu složitější. Především podle odborářů je stát vlastníkem České pošty, určité poštovní služby si objednává pro stát, ale platí jen část nákladů, a to ještě se zpožděním. Pošta podle odborářů každý rok dotuje tyto služby v řádech stamilionů korun. Podobně si například stěžují obce a města na to, že v rámci přenesené působnosti se na obecních a městských úřadech vykonává část státní správy. Dělají to zaměstnanci obcí, ale stát nehradí všechny náklady, které by měl. Problém se také řeší celé roky.

Podle poštovních odborů však chybějící peníze scházejí při rozvoji firmy nebo na mzdy. Mzdy pošťáků jsou podle odborů nižší o více než čtvrtinu oproti celostátnímu průměru. Přitom pošta dělá zásadní změny v posledních čtyřech letech. Uspořila v ročních nákladech podle petice jednu miliardu korun a přesto to nestačí. A autoři dokumentu dodávají, že bylo zrušeno více než 7000 pracovních míst, což pro pošťáky znamená velký stres, obrovskou zátěž a obavy.
Reprezentanti současné a minulé vlády si navzájem vyčítají v posledních dnech, kdo je vinen špatnou situací České pošty. Ta v posledních letech několikrát zdražila své služby a dokonce zavedla "dvoucestné" doručování dopisů, kdy základní sazba garantuje roznos pošty adresátovi jen obden.