Plán České pošty na redukci poboček, kterých má v Budějovicích padnout pět ze třinácti, provázejí stále velké debaty. S vedením pošty se chystá jednat i Svaz měst a obcí.

Zatímco mladší generace dnes využívá služby přímo na poštovní přepážce zřídka nebo skoro vůbec, pro velkou část hlavně starší veřejnosti je stále těžké, představit si život bez občasné návštěvy poštovního úřadu. Různé platby, podávání a vyzvedávání balíků nebo důchodu, ale třeba i ověřování podpisu - to vše je pro mnoho lidí spojeno s poštou většinou v rozumné docházkové vzdálenosti od bydliště.

Na sídlišti i v okrajové čtvrti

V Budějovicích se mají podle dosavadních informací rušit pobočky v Nemanicích, u krajského úřadu, na sídlišti Šumava, na Lidické třídě a v Globusu. Většinou jde o objekty pošty, například u Globusu je to ale pobočka, která je v podnájmu.

Deník zjišťoval v minulých dnech reakce zákazníků na sídlišti Šumava nebo v Nemanicích. Na sídlišti Šumava se třeba divili, jak by už teď značně vytížená nedaleká pobočka na sídlišti Máj mohla převzít obsluhu dalších klientů, když se tam už nyní čekají fronty. V Nemanicích zase kritizovali někteří místní, že dojíždět na nejbližší městskou poštu "čtyřku" na Pražském předměstí je i při té samé lince MHD časově náročné.

Co má být, se neví

Ani v jednom případě ale veřejnost neví nic určitějšího o tom, jak by se situace v případě zrušení poboček řešila. Jde jen o dohady. "Nechceme, aby poštu rušili. Lidé jsou strašně naštvaní. Chodím sem platit SIPO. Pošťačky jsou tady příjemné. Jezdívají sem i lidé z města. Byli bychom rádi, kdyby poštu nerušili. Když vám je přes osmdesát, nebudete chtít jezdit pořád někam do města," řekla k nemanické pobočce jedna starší obyvatelka čtvrti. Právě pro starší generaci představuje možné rušení poboček problém. Mladší už využívají více elektronické způsoby komunikace, třeba i datové schránky. Takže fyzická existence kamenné pobočky pro ně není tak důležitá. Ale třeba ověření podpisu využívá poštu i z mladší generace leckdo, kdo nemá elektronický. A ověření je na poště za 30 korun levnější než jinde. A mnohdy i rychlejší.

Česká pošta zveřejnila záměr rušit pobočky jen rámcově, ohledně jejich počtu. Nebylo to doplněno žádnou informací o tom, podle jakých přesně kritérií se rozhodovalo. A podle budějovického návrhu se zdá, že jde o kombinaci více faktorů. Určitě se hodnotí vytíženost. Ta ale hovoří v prospěch poboček na Šumavě a v Globusu. Třeba v Globusu je pobočka nejen vytížená, ale také bezbariérová, ovšem pošta je zde v podnájmu.

Vydělat na modernizaci

Pokud se týká rušení poboček, dala pošta navíc najevo, že je ochotna "měnit" ty navržené ke zrušení, ale to by asi bylo věcí jednání s představiteli měst. Pošta ustupuje a je ochotna vyměnit pobočky navržené ke zrušení za nějaké jiné. Počty pro jednotlivá města ale mají zůstat stejné. V Českých Budějovicích pět ze třinácti. Výrazně ale klesl během pár dnů, kdy se o věci veřejně mluví, počet plánovaných propouštění. Z původně oznámených až sedmi tisíc pracovních pozic (už částečně neobsazených) pro republiku to má podle posledních informací být necelá tisícovka zaměstnanců.

Pošta chce ušetřit nejen redukcí poboček, ale i vydělat prodejem uvolněných nemovitostí. Často i s dalšími pozemky kolem. A podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je připravena modernizace firmy za osm miliard. Peníze se mají získat prodejem nemovitostí, injekcemi od státu a půjčkami u bank. Jak ale na druhou stranu upozornily poštovní odbory, stát dluží poště stamiliony korun za objednané základní služby poskytované ze zákona a je to podle odborářů jeden z důvodů, proč je teď firma v hospodářských potížích…

Dlouholeté problémy

Od zveřejnění plánu na redukci poboček a stavu zaměstnanců se současná a minulá vláda vzájemně obviňují z toho, že buď současnou situaci způsobily nebo ji zbytečně dlouho neřešily. A do debaty vstoupila třeba i ČSSD prostřednictvím předsedy Michala Šmardy, který uvedl, že starostové měst a obcí byli ze dne na den postaveni před hotovou věc. A podle šéfa sociálních demokratů je věc problematická z ekonomického hlediska i s ohledem na dostupnost.

"Řešením mohlo být pokračování a rozvíjení projektu Pošta Partner, který byl už prodebatovaný a ověřený praxí. Na sídlištích mohou poštovní služby nabízet například i obchody, které tam většinou jsou. Navíc personál je zvyklý pracovat s penězi. Na financování provozu poboček se mohou podílet i obce tak, jak je to běžné například v sousedním Rakousku. Jde o službu občanům, a to především seniorům, invalidům a dalším zranitelným skupinám, pro které může zrušení nebližší pošty představovat neřešitelný problém,“ říká Michal Šmarda. Právě projekt Pošta Partner byl zaveden v minulosti v době, kdy pošta sáhla k většímu rušení vesnických poboček a část služeb takto byla v obcích zachována.

V jižních Čechách osmnáct

Vedení Budějovic se chce obrátit na Českou poštu prostřednictvím Svazu měst a obcí. Celkem se má kvůli úsporám počet poboček České pošty k 1. červenci snížit o 300 na 2900. V jižních Čechách jich navrhuje pošta ke zrušení 18. V Českých Budějovicích pět poboček, v Jindřichově Hradci tři, v Táboře tři, v Českém Krumlově dvě, ve Veselí nad Lužnicí, Strakonicích, Písku, Milevsku a Sezimově Ústí po jedné. Nejvíce jich má skončit v Moravskoslezském kraji, a to 56.