Rekomanda, dopisy, ale i noviny a důchody rozvážel na kole v Roudném a ve Vidově. Obě obce spadají pod rožnovskou pobočku pošty.

„Sice jsem musel vstávat před šestou hodinou ráno, ale na druhou stranu jsem byl doma někdy třeba už ve dvanáct hodin a měl tak zbytek dne volno. Jo, to byla paráda, ani v sobotu jsem nejezdil,“ pochvaluje si mladík .

„Rozvážel jsem poštu dvoje prázdniny po sobě, za tu dobu jsem už nazpaměť věděl, kde, kdo a s kým bydlí, jakého mají psa a jestli si ho můžu pohladit a tak,“ směje se Javůrek. „A samozřejmě, co bych to byl za pošťáka, kdyby mě jeden čokl nekousl. Kousla mě do nohy nevrlá kolie v Roudném,“ vzpomíná s úsměvem.

Bývalý pošťák však nezapomene na srpen v roce 2002.

„Přesně tak, to byly zrovna povodně a přes most v Roudném tekla voda. Tak jsem prostě do Vidova asi týden nejezdil. Ale potom, co voda opadla, tak jsem ve dvorech v Roudném vidět tu spoušť. Nebyl to opravdu pěkný pohled, ale i tak mě lidé zdravili a čekali na svoji poštu.“

„Jak říkám, byla to určitě moje nejlepší letní brigáda, ale na plný úvazek bych to dělat nechtěl,“ uzavírá.