Potkani a krysy z českobudějovické ulice Karla Lávičky v Rožnově mají koncem roku smůlu. Před několika dny jim totiž přibyly do zdejších kanálů návnady, které jim zkrátí život.

„Pravidelnou deratizaci kanalizační sítě ve městě provádíme na jaře i na podzim,“ říká Miloslav Mach, regionální ředitel firmy Pařez, provádějící zdravotně technické služby.

Otvírání kanálů

„Naklademe přitom řádově tisíce nástrah,“ vysvětluje třiatřicetiletý muž v červené kombinéze. Spolu s ním se ke kanálům ve čtvrti Rožnov vydal také odborný pracovník Petr Honsa, který z několikaleté praxe dobře ví, jak to v kanálech vypadá.

Je hezké podzimní slunečné dopoledne, ideální pro otvírání kanálů. Podle odhadu odborníků na jednoho obyvatele města připadá kolem osmi potkanů. V podzemí krajské metropole jich tak ve třech stovkách kilometrů přežívá neuvěřitelných osm set tisíc.

„Někdo dokonce říká, že jich je ještě víc,“ dodávají oba deratizátoři.

Děti, které fandí hlodavcům a jsou ovlivněny chlupatými sympaťáky z nedávného večerníčku Krysáci, kde kromě vizovických ogarů Hodana a Huberta účinkuje i laboratorní potkan Eda z Prahy, nemusí ale plakat. Tihle opravdoví potkani jednak přenášejí životu nebezpečné choroby, jednak jejich smrt není bolestivá. I když to ovšem dosud žádný potkan nepotvrdil…

"Nejlepší by bylo, kdybychom hodili návnadu do každého kanálu, ale některé staré poklopy nejdou vůbec otevřít,“ pokračuje Mach. Kolega Petr Honsa při jeho slovech bojuje s krumpáčem a snaží se otevřít kulatý zarezlý vstup do pozemí.

Nakonec se to podaří a za chvíli mizí na dně kanálu pytlíky plné smrti. Někdy musí muži v montérkách také dolů. A jak se deratizátoři cítí v kanále? Strach prý nemají, protože potkan je plaché zvíře. „Zaútočí jen ve chvíli, kdy je zahnán do úzkých,“ prozrazuje jedenatřicetiletý Petr Honsa. To potkan může skočit i půldruhého metru do dálky.

Strach z nového

„Deratizační přípravek se skládá z nástrahy a návnady,“ vysvětluje Mach. „Návnada má hlodavce přivábit, nástraha ho usmrtí. Snažíme se házet návnady do migračních tras, které potkani preferují,“ pokračuje Mach.

Jak návnada vypadá? Jsou to desítky drobných růžových válečků v igelitovém pytlíku. „Sáček je proděravěný, aby obsah voněl a byl pro hlodavce atraktivní,“ říká Petr Honsa.

„Do návnady se proto přimíchává třeba rybí a masokostní moučka, cukr nebo vitamíny, “ prozrazuje, jak přilákat kanálové gurmány. „V kanálech tolik obživy zase není, takže se jim tahle potrava hodí a najdou ji velice rychle.“ Hladový hlodavec ale zrádnou potravou nevezme zavděk hned poté, co pracovníci firmy zatáhnou poklop nad kanálem a šachta i chodby se opět propadnou do tmy. „Potkani totiž trpí neufobií čili strachem z nových věcí,“ vysvětluje Miloslav Mach. „Dva tři dny chodí kolem pytlíku, pak se konečně odhodlají a natáhnou ho do hnízda. Až za další dva tři dni se do nástrahy teprve pustí.“

Kanibalové z města

Nástraha simuluje přirozenou smrt. „Potkani přitom po sežrání návnady netrpí, ani je nic nebolí,“ chlácholí útlocitné duše Miloslav Mach. „Jde o takzvané antikolagulanty. Tahle látka zabraňuje srážlivosti krve, takže potkani vykrvácí. Zalezou chcípnout někam, kam jsou zvyklí.“ A protože jsou potkani kanibalové, tak mrtvého druha někdy dokonce sežerou.

Nejvíc se prý daří českobudějovickým potkanům ve starých kanálech. „Dobře se mají třeba na Palačáku, ve starých sklepech v centru a na sídlištích, kde je hodně kontejnerů plných odpadků,“ přidává na závěr postřeh z podzemí Petr Honsa.

Víte, že…

Potkani jsou zdrojem nákazy infekčních onemocnění, především průjmových? Infekci přenášejí prostřednictvím moči a výkalů, kterými mohou kontaminovat potraviny nebo obaly, vodu či krmivo pro domácí zvířata.

k přímému kontaktu infikovaného zvířete s člověkem dochází výjimečně? Jihočeši se v posledních letech setkali hlavně se salmonelózou, což je akutní infekce související s příjmem kontaminované potravy. Projevuje se bolestmi v břiše, zvracením, vysokými teplotami a nevolností. Původcem jsou salmonely, které se dostávají do potravinového řetězce krmivem kontaminovaným potkany.

dalším onemocněním, kde potkani jsou hlavním zdrojem, je leptospiróza, která byla akutní v záplavách v roce 2002? Hovoří se o tzv. profesionálním riziku, např. u pracovníků v zemědělství, při údržbě kanalizačních zařízení atd.