„V řadě studií bylo zjištěno, že uvolněním ftalátů nebo adipátů z PVC obalů došlo ke kontaminaci potravin. Některé z těchto látek mohou poškodit reprodukční nebo imunitní systém. Nebezpečné jsou zejména pro malé děti,“ upozornila Miroslava Jopková, vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC.

Jak uvedla vedoucí Arniky v Českých Budějovicích Jitka Straková, výrobky balené v PVC se dají zařadit do tří skupin. „První jsou masné výrobky, především kuřecí a králičí maso. Do druhé skupiny můžeme zařadit hotové pomazánky a saláty a třetí skupinou jsou mražené sladké pochutiny nebo termixy. Nesmíme zapomenout také na některé tatarské omáčky a majolky balené ve vaničkách,“ upřesnila Straková.

Potravinový obal z PVC může mít mnoho podob. Nejčastěji se jedná o různé vaničky, kelímky nebo smršťovací fólie. „Na pohled se obal z PVC nedá rozeznat od jiných plastů,“ upozornila Straková. Lidé se tak musí řídit recyklačními značkami, uvedenými na obalu. PVC se značí trojúhelníkem s číslicí 3 nebo písmenem V. Pod trojúhelníkem je pak nápis PVC, V nebo vinyl.

Při průzkumu v českobudějovických supermarketech se ale ukázalo, že hlavním negativním posunem jsou neznačené obaly, zejména u nejrůznějších druhů baleného masa. Dle nového zákona totiž složení obalů výrobci uvádět nemusejí. „Bohužel neznačených obalů přibylo. Dříve jsme nacházeli masné výrobky v PVC, ale nyní se už nedozvíme, z jakého materiálu je jejich obal vyroben,“ uvedla Straková s tím, že u těchto obalů Arnika nechá zjistit jejich složení. Právě u masa jsou totiž ftaláty a adipáty problematické, protože se uvolňují do tuků.

Kvůli chybějícímu označení také lidé nevědí, jak správně třídit. PVC totiž do kontejnerů na plast nepatří, protože znehodnocuje recyklovaný materiál.
Arnika v těchto dnech zahájí plakátovou kampaň, v níž chce veřejnost upozornit na problematiku používání PVC.