Práce s roztaveným sklem mě baví. Má to obrovské kouzlo

Měla jste odmalička vztah 
k ručním pracím?
Ano, úplně od dětství dělám v podstatě cokoli, co se dá vyrábět rukama. Tvořila jsem hlavně s tetou různé věci z přírodnin, malovala na sklo, látky a tak dále.

A jak jste se dostala k vinutým perlím neboli vinutkám?
Nejprve jsem začala dělat bižuterii z řetízků, korálků, kamínků. Zlom pak přišel, když jsem poznala pana Jaroslava Effmerta, který má sklárnu na Hluboké. Byla jsem tam jako učitelka s dětmi na prohlídce a zamilovala si skleněné korálky. Mým velkým snem se stalo pořídit si kahan, ale trvalo čtyři roky, než jsem si ho mohla dovolit. Od loňského července ho mám a mohu si doma vyrábět vlastní korálky. Už je nemusím kupovat jako dřív.

Jak se vinuté perle vyrábí?
Postup je úplně jednoduchý. Pracuje se se skleněnými tyčemi, z nichž každá má jinou barvu, a cílem je roztavit sklo nad kahanem. Taví se zhruba při 1200 stupních a roztavené sklo se postupně navíjí na železnou nerezovou tyčku, která je potažená kaolínem. Takhle se dají dělat korálky všech barev s nejrůznějšími motivy – kytičky, puntíky.

Jak dlouho trvá vyrobit jeden korálek?
Záleží na tom, co přesně dělám. Úplně jednoduchý malý puntíkovaný korálek zvládnu i za pět minut. Když si ale chci vyhrát a sklo vrstvím, tak už to zabere třeba hodinu.

Je to koníček pro každého nebo jsou třeba nějaké předpoklady, schopnosti?
Vyžaduje to zručnost, protože při výrobě vinutek se pracuje oběma rukama zároveň. Já jsem pravák, ale i levá ruka musí pořád něco dělat – obvykle točí tyčkou. Zároveň je nutné pořád držet tyčku vodorovně v plameni kahanu, zatímco pravou rukou zdobíte. Chce to určitou šikovnost, i když mnohé si člověk samozřejmě časem natrénuje. A vyžaduje to také hodně trpělivosti.

Jak to šlo ze začátku vám? Neměla jste chuť to zabalit?
Ani ne, já jsem docela trpělivá a nemám s tím problém. Spíš jsem si musela zvyknout na to, že korálky praskají. Když sklo málo průběžně zahříváte a pak ho strčíte do ohně, rozletí se. Takže máte krásný korálek, ale je na kousíčky. Musíte pořád přemýšlet, co přesně udělat, jaké kroky dodržet, v tom je výroba vinutek hodně náročná. Ze začátku je také třeba si vypilovat přesnost, moje první korálky nebyly vůbec kulaté a místo teček jsem tam měla skvrny, které se překrývaly.

Jak vymýšlíte kombinace barev, vzory? Čím se inspirujete?
Inspiraci hledám na internetu, v knížce, u přátel, ale nikdy neuděláte korálek úplně stejně jako druhý člověk. Když si odněkud vezmu inspiraci, můj výrobek nebude nakonec vypadat stejně, protože do něj dám něco svého. Často také výsledná podoba vzniká až průběžně během práce.

Co je pro vás nejnáročnější?
Těžko se dělají malinké drobounké puntíky. Občas se mi také ještě stane, že zapomenu dát korálek do plamene a pak se mi rozskočí. Člověka to mrzí, ale nesmí se 
u toho vztekat.

Kolik věcí už jste vyrobila?
Hodně, to se vůbec nedá spočítat. Někdy mám den, kdy vyrobím tři korálky a jdu od toho, ale jindy jsem jich schopná udělat třeba deset, protože mě to zrovna baví.

Kolik času tomu věnujete?
Potřebovala bych ho víc. Momentálně to stíhám tak dvakrát třikrát týdně a u kahanu sedím po večerech.

Musí být člověk opatrný?
Musí mít oblečení, u něhož nevadí, když se propálí, a zástěru. Je nutné ochranné oblečení, protože sklo praská 
a létá. Navíc se pracuje s plynem, takže to i trochu smrdí 
a musí se pracovat ve větratelné místnosti.

Dají se kromě korálků vyrábět 
i jiné věci?
V podstatě cokoliv, co vás napadne, ale už to vyžaduje víc zkušeností. Já začínám dělat postavičky, zkoušela jsem kočičku, rybičku, ptáka. Je to ale spíš taková moje legrace, když už mám dost korálků a chci si na chvíli dělat něco jiného.

Na co ze své tvorby jste nejvíc pyšná?
Líbí se mi moje puntíkované korálky. Říkám jim vyšívané a myslím, že jsem takové ještě u nikoho neviděla. Jednou jsem na ně náhodně přišla a hodně se mi zalíbily.

Co se svými výrobky děláte?
Teď byly Vánoce, takže kamarádi a známí dostali vinutky od Ježíška. Jinak své šperky hodně nosím sama.

Co říká rodina a známí na to, že jsme často zavřená v místnosti u kahanu?
Většinou nechápou, jak mě to může bavit. Ale mně to pohltilo a musím říct, že kdo si to vyzkouší, toho to pak láká znovu. Sklo má totiž obrovské kouzlo. Líbí se mi, že tvoříte s živou hmotou, která má pokaždé jinou barvu a často ani nevíte, jak bude výrobek nakonec vypadat. Baví mě to a je to i velká relaxace po práci, odpočinu si u toho.

Láká vás ještě něco se naučit?
Můj nynější cíl je kreslení sklem na sklo. To je pro mě zatím hrozně náročné a jakýkoli oblouček mi dělá problém. Zkouším to tedy, učím se a postupně zdokonaluji. 
A také se snažím dělat čím dál větší korálky, protože ty jsou samozřejmě složitější.

Výrobky jste už i vystavovala?
Měli jsme výstavu v Táboře. Zaměřili se tam na jihočeské skláře a všichni jsme dostali nabídku. Bylo fajn, že člověk mohl svoji práci ukázat ostatním a bylo příjemné vidět, že je o to zájem.