Jak změny ovlivní jejich příjmy, záleží podle Jany Rohlíkové z Finančního ředitelství v Českých Budějovicích na tom, zda se bude jednat o důchodce pracující nebo důchodce s dalšími příjmy, či o důchodce, kteří pobírají jen starobní důchod.

Jak na tom bude důchodce, který nepracuje?
V případě, kdy žádné jiné příjmy nemá, je jeho starobní důchod od daně osvobozen a to až do částky 198 000,- Kč za rok, což je dostatečná výše pro osvobození běžného starobního důchodu v plné výši. Není to ovšem žádná změna oproti roku 2007, kdy byl důchod také do této částky osvobozen.

A co pracující důchodci, ti změnu zaznamenají?
Ti určitě. Jedná se o výraznou změnu ve zdaňování jejich příjmů. Na rozdíl od minulých let mohou totiž uplatňovat slevu na poplatníka, tak jako ostatní poplatníci. Tato sleva činí 2 070 Kč měsíčně.

Uvedenou slevu jim zaměstnavatel odečte automaticky?
Zase tak úplně jednoduché to není. Nárok na odečet slevy musí důchodce uplatnit u svého zaměstnavatele a to podpisem tiskopisu „Prohlášení“, který zaměstnanci většinou nazývají růžovým tiskopisem a často neví, proč jej podepisují. Tak právě proto, aby jejich daňová povinnost nebyla až o dva tisíce vyšší, než když ho nepodepíší.

Tento tiskopis se podepisuje u každého zaměstnavatele?
Vyšší slevu než 2 070 Kč měsíčně uplatnit nelze a nelze ji rozdělit ani mezi jednotlivé zaměstnavatele. Z toho vyplývá, že pokud má někdo v jednom měsíci více zaměstnavatelů může nárok na slevu uplatnit jen u jednoho z nich, a to i v případě, že ji neuplatní v plné výši.

Lze podepsat prohlášení i pro zaměstnavatele se kterým nemám uzavřený pracovní poměr, ale třeba jen dohodu o provedení práce?
Samozřejmě, na druhu smlouvy nezáleží. Dohoda o provedení práce je pro starobního důchodce velice výhodnou formou zaměstnaneckého vztahu. Nepodléhá totiž pojistnému, takže zaměstnanec nejen, že nehradí pojistné, ale nedochází ani k navyšování základu daně na tzv. “superhrubou mzdu“.

Co to znamená v praxi? Můžete uvést konkrétní příklad?
Například starobní důchodce uzavře dohodu o provedení práce na částku 10 000 Kč a podepíše „ Prohlášení“. Nebude platit pojistné. Záloha na daň bude činit 15 %, tedy 1 500,- Kč, Vzhledem k tomu, že sleva na dani činí 2 070,- Kč, tudíž převyšuje zálohu na daň, nebude sražena ani daň. V tomto případě proto bude čistý příjem poplatníka shodný s hrubým, tedy 10 000 Kč.

To je tedy starobní důchodce. A co důchodce invalidní?
Vycházíme-li z výše uvedeného příkladu, bude situace úplně stejná. U invalidních důchodců však nedochází k žádné změně,základní slevu na poplatníka i slevu na poživatele invalidního důchodu mohli uplatnit i v letech předešlých, pouze se jednalo o nižší částky.