Následuje mytí rukou a jejich dezinfekce. Teprve pak děti usedají do lavic. Každý sám a ještě „na střídačku“. Teprve potom mohou sundat z úst roušky. „Je to trochu horší na logistiku, ale zvládáme to,“ říká Šárka Grabmüllerová, zástupkyně ředitelky ZŠ Vodňanská. S dovětkem, že do přípravy na přijímací zkoušky se ve Vodňance přihlásilo čtyřiadvacet žáků. Škola proto vytvořila skupiny podle tříd ve složení 11 a 13 žáků. „Ti, co jsou přijatí na učební obory, neměli zájem,“ konstatovala. Do školy chodí deváťáci třikrát v týdnu na čtyři hodiny.
MATIKA S KAMEROU
V jedné třídě začíná český jazyk a před žáky předstupuje jejich učitelka Lenka Andraschková. „Český jazyk je v deváté třídě hlavně opakování. Výuka ve třídě je ale lepší než online, kontakt s dětmi je nenahraditelný,“ ujišťuje.
Druhá skupina, která má matematiku, má výuku o něco komplikovanější. „Ve třídě je s nimi asistentka. Paní učitelka na matematiku Libuška Foltínová je v rizikové skupině a do třídy za dětmi nemůže. Učí matematiku ze sborovny prostřednictvím kamery,“ vysvětluje Šárka Grabmüllerová. Deváťáci pracují podle pracovních sešitů a jeden z nich na interaktivní tabuli a paní učitelka Foltínová to sleduje přes kameru. „Paní asistentka má za úkol chodit mezi dětmi a případně přetlumočí, kdybych neslyšela. Když vědí, tak pracují sami. Když ne, navádím je, jak postupovat a dojít ke správnému výsledku,“ vysvětluje.
VE ŠKOLE JE TO LEPŠÍ
Na Národce má skupina patnácti deváťáků i anglický jazyk. „Na hodinu přišli všichni přihlášení, což v tomto režimu není povinné,“ těší jejich učitelku Veroniku Nebeskou.
Deváťáci z Národky potvrzují, že mají z přijímaček strach. „Horší bude matika,“ zní jednohlasně. Shodli se na tom, že učení ve škole je o dost snazší. „Můžeme s učitelem komunikovat, kdykoli se zeptat, pokud něčemu nerozumíme. Odpověď dostáváme hned, po mailech to bylo někdy zdlouhavé,“ říkají a dodávají: „I pro učitele je jednodušší nám ve škole vysvětlit, co potřebujeme.“