Jihočeští studenti a učitelé vydali na norské souostroví Svalbard. Pracovníci a studenti Jihočeské univerzity se tu spolu s kolegy z Botanického ústavu Akademie věd a pracovníky brněnské Masarykovy univerzity účastní vědecké arktické expedie. Letos budou studovat vlastnosti sinice Nostoc, jejíž kolonie pokrývají značnou část zdejší podmáčené kopečkovité tundry.

„Na Svalbardu bude pracovat skupina 16 vědců,“ potvrdila mluvčí univerzity Hana Bumbová. Do Norska odletěli již 18. června a ihned se přesunuli na českou základnu v severní části zátoky Billerfjorden. „Po prvním prohlédnutí automatických stanic jsme zjistili, že většina přístrojů pracovala celý rok bez větších závad a i naše experimentální botanická plocha zůstala nepoškozená,“ píše Josef Elster první dojmy z výzkumné stanice.

Vědci se na místo, které leží na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, vrátili již počtvrté. Mají zde několik automatických stanic, které po celý rok měří teplotu a směr větru. Po svém příletu k nim letos přidali další. „Bude zaznamenávat sluneční energii, kterou povrch tundry absorbuje, ale i energii, kterou naopak vyžařuje,“ vysvětluje Elster.

Poté se již jihočeští botanikové a fyziologové, kteří spravují pokusnou botanickou plochu, pustili do samotného výzkumu. V letošní sezóně chtějí především studovat vlastnosti sinice Nostoc. Tato vytrvalá primitivní rostlina dokáže vázat vzdušný kyslík a má důležitou úlohu v jeho koloběhu. Vědci sledují, jak se sinice přizpůsobuje pozvolnému letnímu vysychání tundry.

Experiment

„Z prvních měření vyplynulo, že se jedná o vytrvalou, pomalu rostoucí stínomilnou rostlinu, která je na vysychání velmi dobře adaptovaná,“ popisuje Elster.

Na základě těchto poznatků se vědci pustili do terénního experimentu. Sinici nasbírali v podmáčené louce a měří, jak váže kyslík za různé intenzity slunečního ozáření, tedy ve tmě, stínu nebo za plného slunečního svitu. Výsledkem by mělo být poznání vlastností kolonií sinice a vysvětlení jejich reakcí na mírné oteplení.

Letošní expedice navazuje na výsledky předchozích tří cest do tající Arktidy. Čeští specialisté zde již například studovali parazity. To však nebylo vůbec lehké, k výzkumu totiž museli pochytat ryby, které jsou parazity nakažené. „Tou nejnáročnější, ale současně nejlepší metodou bylo potápění. Příprava ponoru, tedy oblečení se do speciálních obleků je ale poměrně obtížná a vyžaduje spolupráci celého potápěčského týmu,“ vzpomíná Elster.

Expedice jsou součástí vědeckého projektu Biologická a klimatická diverzita centrální části norského arktického souostroví Svalbard, který sponzoruje Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jihočeši se letos ze Svalbardu vrátí 18. září.