Zatáčka znemožňovala ve středověku přímé střely na vrata brány a také nepřítel musel v zatáčce barbakánu zpomalit. Barbakán býval dlouhý až 50 a v nejširším místě široký 30 metrů. Na hradbách barbakánu stály obecní domky. Všechny tři městské brány měly barbakány, navíc na vnější straně ukončené pohlednou věží s renesanční výzdobou. Na pohlednici, která představuje někdejší malbu v Masných krámech, je uvedeno, že Pražská brána byla zbořena roku 1872. Datum nesedí, poněvadž Pražská brána byla zbořena v roce 1867. Vlastní barbakán se udržel trochu déle, protože se v něm bydlelo.

Noviny Budivoj ze dne 23. května 1875 informovaly o tom, že právě započalo bourání domů na baštách u bývalé Pražské brány: „Až doposud byly zbořeny krámce a budky po levé straně silnice barbakánu. Pamětní deska o usmrcení městského syndika Plachého, která na západoseverní straně zazděna byla, zavěšena bude na budově zdejší spořitelny." (Pamětní deska Šimona Plachého byla později zavěšena na České zastavárně (Taxbergerův dům). Nejdéle odolával renesanční klenutý most, který byl stržen v roce 1880. Demolice Pražské brány byla svěřena stavitelským firmám Josefa Kneissla a Josef Plugmachera. Je pravděpodobné, že oba bořili i barbakán.

Rok 1872 na pohlednici je pro město jinak pohromou. Tenkrát si vydupali krupaři zboření Rybářské brány na konci Hroznové u Předního mlýna. Zrovna Rybářská brána se podílela na impozantním panoramatu města od západu. Krupaři tvrdili, že se jim Rybářskou bránou špatně zajíždí k Přednímu mlýnu. Problém to nebyl, povozy bránou normálně projely, ale byla tak o tom evidence, kolik se přivezlo obilí a kolik odvezlo mouky. Současně byla zbořena v Mlýnské ulici hradební věž Lauseck.

Barbakán Pražské brány se stáčel doleva asi o 30° ve směru na Mariánské náměstí. Je třeba se zastat radních, kteří chvíli o Pražskou bránu a barbakán slovně bojovali. České gubernium totiž vydalo dne 6. května nařízení zbourat městské brány, aby se město zbavilo nákladů na jejich údržbu. Magistrát podlehl a nechal zbořit Lineckou a Vídeňskou bránu včetně jejich barbakánů. S Pražskou bránou odolával až do roku 1867 s tím, že jde o památku, kde byl zabit Plachý a na níž jsou dosud vidět stopy švédských dělostřeleckých kulí. Radní se snažili, ale málo, nakonec ustoupili.

Jediný, kdo se zastal městských bran, jakožto krásných a solidně stavěných památek a neustoupil, bylo stavební ředitelství ve Vídni. Jiná města jako Prachatice, Jindřichův Hradec, Třeboň, Český Krumlov, Beroun, Rakovník, Domažlice, Praha atd. městské brány vybojovala nebo prostě nařízení z Prahy ignorovala. Dnes jsou brány chloubou těchto měst (Prašná nebo mostecké v Praze jsou špičkou gotiky v Evropě).

Pražská brána ve městě pocházela asi z 15. století a kolem roku 1558 století byla upravena v renesančním pojetí. Toho roku byl na věž brány zavěšen zvon. V roce 1605 byly na Pražské bráně instalovány hodiny. Roku 1607 namalovány hodiny sluneční. Na pohlednici je v popředí renesanční brána barbakánu, to již v barokní přestavbě. Pražská brána vystupuje v pozadí jako vysoký hranol, asi v čase kresby už neměla renesanční věž. Vedle vlevo brány stojí nižší gotický Žáčkův dům s prejzovou střechou, který byl zbořen v roce 1927 a vpravo je vidět část vyšší prejzové střechy Taxbergerova domu, který dosud stojí, ale vypadá poněkud nedokončeně nebo useknutý. Něco vedle něj v prospektu Krajinské chybí – Pražská brána.

JAN SCHINKO