Před devadesáti dvěma lety byla v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřena nejnižší teplota, která dosud platí jako český teplotní rekord. Zima 1928/1929, kdy do Evropy pronikal vzduch ze Sibiře, je hodnocena jako nejchladnější v celém 20. století. Mimořádně tuhá byla v jižních Čechách. Štědrý den přinesl - 17,8 °C, pak zůstávala teplota do konce roku většinou nad nulou, ale po Novém roce začalo mrznout pořádně a 12. ledna už teploměr ukázal - 29 °C.

OBŘÍ RAMPOUCHY

Velké mrazy měly vliv na život ve městě. Klub českých turistů odvolal výlet na Kleť, zrušena byla ohlášená výstava drůbeže spojená s trhem. V důsledku kolísání teplot se ze střech odlamovaly rampouchy, dlouhé až 1,5 metru, a způsobily několik zranění. Na dvoře jistého řezníka v Zachariášově ulici umrzl 11. ledna tažný pes, kterého páníček nechal přes noc uvázaného venku. Sněhová bouře ze 16. ledna zasypala krumlovskou trať, na níž musel být přerušen provoz. Také na ostatních tratích docházelo ke zpožděním, někdy hodinu až dvě.

Třetího únorového dne už bylo minus 36,8 °C, což překonalo dosavadní rekord z roku 1893. Pražský meteorologický ústav sice vyjádřil pochyby o důvěryhodnosti takových měření ve venkovském městě, ale výsledek potvrdila i budějovická rolnická škola. Tamní teploměr se ovšem zastavil na minus 36°C, protože tam jeho stupnice končila.

MÍSTO OBLEVY SAMEC

Když profesor Jaroslav Maňák pořádal 4. února v Besedě přednášku o meteorologii a povětrnostních poměrech Českých Budějovic, nemohl tušit, jaké překvapení ho čeká za týden při pohledu na stupnici teploměru. Tím spíše, že 5. února se rtuť zkusmo přiblížila k nule (na - 4,6 °C) a lidé všeobecně očekávali oblevu. Dokonce vyvstala obava z povodní, ale ta se velmi záhy ukázala jako lichá.

Rekordní den přišel 11. února 1929. Profesor Jaroslav Maňák jako každý den v sedm ráno otevřel meteorologickou budku ve Stecherově mlýně u Litvínovic a opsal ze stupnice hodnotu - 42,2 °C. Poznamenal si sice teplotu ještě o stupeň nižší, ale ta se nevešla „do tabulek“, protože oficiální měření probíhalo denně vždy v 7.00, ve 14.00 a ve 21.00 hodin. Nejvyšší teplota onoho dne dosáhla pouze - 20,2 °C. Ráno vál slabý jižní vítr, který se postupně měnil na západní až severozápadní. Zatímco ve většině ostatních měst se meteorologická pozorování prováděla někde v městské zástavbě, tady byly přístroje umístěny v žaluziové budce na otevřeném prostranství, na okraji rozlehlých polí, zcela vystavené vnějším podmínkám. To mohlo ovlivnit výsledek.

PŘIJELY VLAKY S UHLÍM

V noci před tímto rekordním měřením umrzl v Budějovicích už druhý pes, a to v nouzové kolonii za židovským hřbitovem. Na budějovických školách začaly 11. února uhelné prázdniny, které trvaly dva týdny, a město zřídilo obecní ohřívárnu ve školní budově v Kanovnické ulici.

Selhávala infrastruktura. Zamrzla voda v pouličních stojanech i v mnoha domácích vodovodech, praskalo potrubí. Leckde zamrzl i plynovod. Obchodníci uhlím nestíhali uspokojovat zákazníky, až nakonec musely být do Budějovic vypraveny zvláštní uhelné vlaky. Začaly váznout i dodávky elektřiny, neboť mráz zkomplikoval těžbu uhlí u elektrárny v Mydlovarech. Mráz prostě znehybnil zařízení uhelného dolu.

Protože navíc krajinu pokrývala vysoká vrstva sněhu, zvěř těžko hledala potravu a nejhůře trpěli ptáci. Přilétávali až k lidským obydlím, a jejich zmrzlá tělíčka pak ležela všude. Jen trochu pomohlo, když Okrašlovací spolek rozmístil po Budějovicích krmítka a vyzýval občany, aby do nich sypali krmení. V biografu Grand byla uspořádána přednáška na téma Ochrana zpěvného ptactva, kdy zisk ze vstupného měl být určen na potravu pro ptáky.

Lesní hospodáři se snažili přikrmovat, přesto však prý leckde vyváželi z lesa povozy plné uhynulých zvířat. Podle předběžných odhadů pomrzlo 50 % vysoké zvěře, 25 % zajíců a 80 % koroptví. Nedaleko šumavského Nýrska dodnes najdeme v lesích kamenný pomníček, na němž německý nápis nabádá, abychom vzpomněli ptáků, uhynulých v oné strašlivé zimě vyhladověním. Méně soucitu bylo věnováno rybám, které se v ubývající vodě dusily, a mnohé skončily doslova uvězněny v ledu, když mělčí rybníky zamrzly až ke dnu. Tloušťka ledu na Malši dosahovala téměř jednoho metru.

Od 14. února už teplota neklesala pod - 30 °C, koncem druhé únorové dekády už se nejnižší teploty pohybovaly kolem - 15 °C, ale pak opět 22. února spadly k - 28,5 °C. Hned následujícího dne sice rtuť opatrně vyšplhala nad nulu, ovšem 2. března znovu - 28,8 °C a 3. března - 25 °C. Po celý březen zůstávaly teploty pod nulou zcela běžné. Jaro si prostě tenkrát dalo hodně na čas.

Daniel Kovář, vedoucí Státního okresního archivu v Českých Budějovicích