Je jí 77 let a do loňska vedla Sokola v Kamenném Újezdu, který má 206 členů a 17 cvičitelů. Sestra Růžena je jeho členkou   od roku 1945 a v tom, aby nepřestala předcvičovat starším ženám, ji nezastavila ani nedávná operace kolene.

Sokol v Kamenném  Újezdě začínal svou existenci v hospodě Na Staré poště, ale hned během dvou let byla postavena současná sokolovna. Budova vznikla poněkud kuriózně; jde totiž o rozebraný a znovu postavený vojenský dům z Havlíčkova Brodu.

Růžena Šihovcová přišla do Sokola v roce 1945 a o době, kdy ona začínala, říká: „Když se obnovoval Sokol, byly tady i další spolky – Dělnická tělocvičná jednota a Orel. Ty po válce přešly také pod nás, tak vznikla nová Tělocvičná jednota Sokol Kamenný Újezd a spadáme pod Českou obec Sokolskou."

Dříve se prý hrála pod Sokolem i divadla, pořádaly zábavy, dokonce zásluhou Sokola vzniklo v Kamenném Újezdě i kino. V sokolovně se totiž promítalo od roku 1926, nejprve němé filmy, později i ozvučené, to všechno financoval Sokol.

Kamenoújezdští sokolové se zúčastnili všech sokolských sletů, které se konaly, žádný nevynechali. 
V dobách, kdy byl pak tento tělocvičný spolek zrušen, drželi z části jeho tradici fotbalisté, se kterými ostatně sokolové chodívali hrávat a nijak si nepřekáželi.

V roce 1948 byl v Praze 11. všesokolský slet, který měl pro sokolskou obec špatné následky. Paní Růžena Šihovcová popisuje tyto události: „To bylo po Únoru a na tribuně už byl Gottwald a sokolové. Když pochodovali, tak udělali vlevo hleď místo vpravo hleď. A začala hrozná mašinérie. Nám tam tehdy zatkli Ladislava Kroneisla a Květu Žižkovou. Láďa tam byl pak zatčený několik neděl. Chtěli na toho vesnického kluka svést, že dělal atentát na prezidenta. Ale to byl nesmysl, Láďa byl v té době zamilovaný a o to, kdo je prezidentem, se málo zajímal. Ale byl to výsledek toho průvodu a vpravo hleď." Sokolové prý také provolávali hesla jako: „My nechceme prezidenta v zahradě, my ho chceme na Hradě." A mysleli tím Beneše, který byl „v zahradě" v Sezimově Ústí.

Dle paní Růženy politika do sportu nepatří. „V Sokole se scházejí lidé, kteří se mají rádi, umí si pomáhat, pořádají společné výlety a podobně. Takhle by to mělo fungovat."

Jednou z výjimečných osobností místního Sokola byl Šimon Janda, vedl chlapce, ale ani dívky se s ním nebály cvičit těžké a někdy i nebezpečné cviky. Byl sokolským náčelníkem už v roce 1919 a v roce 1945, jakmile to bylo možné, stál u obnovování spolku, který byl za války zrušen.

Dnes je starostkou místního Sokola Ivana Kovaříčková a jsou zde tyto oddíly:  matky s dětmi, rodiče s dětmi, mladší a starší žákyně, žáci, cvičení žen a starších žen, 
aerobik, stolní tenis, kickbox a tae-kwon-do. Mezi dětmi obzvlášť oblíbené patří oddíly pobytu v přírodě Klíček a Čtyřlístek, které vedou manželé Helena a Jiří Ambrožovi. Všichni cvičitelé pracují bez nároku na jakoukoli odměnu, spojuje je radost z pohybu a zdravého společenství. Organizují v této době i vlastní ples s tombolou a pro děti šibřinky.

RADKA DOLEŽALOVÁ