Akce má podle Hany Hojerové z kraje upozornit na budoucí vznik archeoskanzenu. První část se postaví do roku 2020, do roku 2021 na místě vznikne část středověké vsi. „Budeme místo dvorce vyměřovat a dávat základovou obětinu, která se dělala ve středověku, a budeme se snažit stavět původními technologiemi,“ vysvětluje Hana Hojerová a připouští: „Ale čas kvapí, možná přijde na řadu i technika.“

Návštěvníky čekala například módní přehlídka středověkého odívání či divadelní představení Lokace dvorce. To Miluše Jurinová se přišla podívat na vnuka, člena z historické skupiny Gléva Jana Smiřického. Ten na akci hněte těsto. „Dělám to poprvé v polních podmínkách, jinak je recept prověřený,“ ujišťuje mě mladík v historickém oděvu.

V táboře osadníků, kde jsou spolu s jinými řemesly vidět i ukázky přípravy pokrmů, chystají knedlíky s jablečným žahourem, sladkosti ginger-bröde a jáhly s mákem vařeném v mléce. „Ochutnejte,“ zvou kuchtíci. Na kameni opodál válí Ivana Šímová z Písku těsto na placky. „Je to jen mouka, voda, sůl,“ prozrazuje recept. Oděv, který má být jako z roku 1420 si šila sama. „Mám lněnou košili, spodní šat a hnědé šaty navrch,“ ukazuje. Zima jí prý nebude. „Jsou teplé a navíc sedím u ohně,“ směje se.

Skoro omylem sem zabloudili i cyklisté, kteří přijeli na jih Čech z Prahy na rekreaci. „Jedeme do Borovanského mlýna a zastavíme se, až pojedeme zase zpátky,“ říká Věra Muchnová. S nimi dorazila i turistka Jana Samková. "Je to tu famózní, nenásilné, velký prostor a neřve tu žádná hudba," pochvalovala si Pražačka. 

Jiří Dvořák, historik, z Jihočeské univerzity, přivedl na akci přátele s malým synem. „Chceme stihnout ukázky sokolnictví,“ ukazuje nad Památník.

Cestou se zastavujeme u přípravy dobrot s pořadatelem Gastrofestu Vladimírem Tůmou. Vaří vepřové s perníkovou jíchou nebo dolfy s kaší ze zeleniny a vína. „Jedli hodně kašovitou stravu, měli špatné zuby,“ vysvětluje. K ruce jsou mu recepty podle Pavla Severína z Kapí Hory ze 14. století. „Je to základ dnešní kuchyně. Suroviny jsou dnes k dostání většinou stejné, ale třeba vydra, ta ne,“ směje se.

Kolem sokolníka Michala Procházky ze společnosti Sokolníci Teir už stojí davy. Představuje sovu pálenou Štěpána. „Reaguje na váš hlas,“ vysvětluje a vyzve holčičku, aby na Štěpána zavolala. Teorie sokolníka, že sovy jsou pomalé, se potvrdí, když si Štěpán dává na čas. Nakonec ale přilétne. Na řadu přijdou výr Anežka a luňák Viky.