Dnes zásobuje pitnou vodou více než čtvrt milionu lidí na jihu Čech – zejména v Českých Budějovicích, ale také v Českém Krumlově, Kaplici, Táboře, Vodňanech, Písku, Prachaticích či Strakonicích.

V sobotu návštěvníci Římova houfně využili možnosti podívat se přímo do útrob přehradní hráze a dozvědět se, jak se odebírá voda a jak funguje vodní elektrárna.

„Průměrný průtok Malše je zhruba čtyři kubíky, tedy čtyři tisíce litrů za vteřinu, z tohoto množství se tisíc litrů odebírá do úpravny vody a zbytek přechází přes malou vodní elektrárnu dál do řeky Malše,“ informoval úsekový technik Římovské přehrady David Stach.

„Výhodou Římovské přehrady je, že dokáže absorbovat klimatické změny a výkyvy počasí,“ říká Antonín Princ, ředitel Jihočeského vodárenského svazu. Právě přehrada v Římově a na ní navazující Úpravna vody Plav je pilířem vodárenské soustavy.

Voda se odebírá ve „věži“, která je jen pár desítek metrů od hráze. Čerpá se v pěti různých hloubkách podle toho, kde je zrovna nejlepší kvalita vody. Pak putuje širokými rourami do úpravny v Plavu a odtud se rozvádí do měst a dalších obcí. Na to, až se voda dostane z Římova do vodovodního kohoutku v bytě, si např. českobudějovický obyvatel musí počkat pět až šest dní.

Pětisetletá povodeň

Za celých třicet let zažila přehrada největší extrémní situaci při povodni v roce 2002. „V době, kdy se nádrž projektovala, byla dimenzována na stoletou vodu, která tehdy byla spočítána na 280 kubíků za vteřinu. V srpnu 2002 tady protékalo 476 kubíků za vteřinu, což znamená téměř dvojnásobek,“ připomněl Stach povodeň, kterou dosud mají Jihočeši v živé paměti a dodal, že tehdejší průtok odpovídal pětisetleté povodni.

„Voda, která tehdy přitékala do přehrady, nesla spoustu stromů, pařezů, plavaly celé chaty, ledničky… a největší riziko bylo, že se ucpe bezpečnostní přeliv. Naštěstí foukal vítr opačně, od hráze,“ vzpomíná Stach.

V souvislosti s povodní se ale ještě dnes najde řada kritiků Povodí Vltavy, kteří tvrdí, že Římov neměl vodu pustit. „Je pravda, že tohle spousta lidí kritizovala, ale tady je nejsilnějším argumentem to, že objem nádrže je 34 milionů kubíků a v době povodně byl 110 milionů. S tím se prostě nedá nic dělat,“ odpovídá kritikům Stach.

Od loňského srpna se koruna hráze upravuje, aby se zvýšila bezpečnost přehrady při povodních. „Je to dimenzované na desetitisícovou povodeň,“ upřesnil Stach s tím, že betonový vlnolam má být hotov na konci letošního listopadu.

PŘEHRADA

Přehrada:
délka 13 km
plocha 210 ha
objem 34 milionů m³


Hráz v koruně (nahoře):
délka 290 m
výška nade dnem 47,5 m
šířka 6,75 m


Hráz v patě (u dna):
šířka 183,7 m