Jak přiblížil vedoucí výzkumu, archeolog Jiří Bumerl, práce zde zahajovali letos v srpnu. „Na místě jsme odhalili tři různé fáze užívání prostoru, na první pohled byla znatelná dlouhá dřeva a kameny skládané na maltu, což znamená, že se jednalo o honosnější stavbu,“ popsal s tím, že zanikla někdy v polovině 15. století.

Tři různé období

Nejstarší nalezenou fázi reprezentují typické proplétané ploty z proutí. „Zřejmě se jednalo o rozparcelování prostoru, ohrazení pro domácí zvířata, či vymezení zahrady, součástí mohly být i různé branky. Datujeme ji do konce 13. století,“ podotkl Bumerl.

Zatím jsou práce na začátku, archeologický tým Husitského muzea pod vedením Jiřího Bumerla včetně archeotechnika Petra Pince čistí nálezy od ornice a původního terénu.
VIDEO: Při výstavbě koridoru našli pohřebiště ze starší doby železné

Druhou fází jsou zmiňovaná dřeva. „Ty mohly sloužit jako základ pro oplocení, či zdi. Mají žlaby a tehdejší obyvatelé do nich vsazovali kolíky, byly zapuštěny do země a vyrovnány dřevy i kameny,“ komentoval vývoj na skrytém nalezišti.

„Zřejmě šlo o dřevěný objekt, který byl posléze nahrazen a rozšířen kamennou stavbou, protože v některých místech trámy kopírují zdi, na jiných zdivo trámy překračuje,“ přiblížil archeolog.

Poslední fází je pak zmiňované kamenné zdivo pojené na vápennou maltu. Tato fáze zaniká v první polovině 15. století.

Rozličná keramika se vzory

Artefakty z keramiky se podle jeho slov podařilo datovat až do přelomu 13. a 14. století. „To jsou nejstarší nalezené pozůstatky. Jedná se o nádoby, které opravdu používali lidé zde žijící. V prostoru se nacházely velké střepy, které lze skládat,“ uvedl.

Na místě objevili mimo jiné kousek kahánku, části hrnců s grafitem, v kterých se skladovaly sypké materiály, různé další nádobí i pokličky s typickým zdobením a nápisy, které by časem rádi poskládali a texty rozluštili.

Výkopové práce na Velkém náměstí odhalily dvě historické dlažby, ale i úlomek pravěké mísy.
Pod povrchem Velkého náměstí se ukrýval i zlomek pravěké nádoby

Dřevěná a kamenná stavba mohla mít podobné užití, protože společně respektují stejný prostor. „Ty hranice jsou opravdu totožné,“ zmínil Bumerl. Souvislost se vznikem rybníka odmítá. „Na první vojenské mapě v závěru 18. století tento rybník ještě neexistuje,“ konstatoval archeolog.

„Na katastrální mapě z první poloviny 19. století již rybník nalézáme, musel být tedy vybudován někdy na přelomu 18. a 19. století,“ objasnil Bumerl.

Některé skelety nalezené pod domem U Mečířů vykazovaly anomálie, jedna z lebek měla v horní čelisti tři zuby, písecká antropoložka také určila pohlaví ženy a několika dětí pohřbených vedle sebe.
Pod domem našli kostry i koule z děl

Objekt, který našli na dně vodní nádrže přestal plnil funkci daleko dříve. „Zřejmě již v polovině 15. století. Nic mladšího se bohužel nedochovalo, protože rybník už byl nějakým stylem jednou bagrován,“ vysvětlil.

Panský dvorec se zvířaty

Kamenné stavení je nezvykle velké a dobře stavěné, proto ho mohli vlastnit spíše pánové. „Zůstala tu dochována i spadlá asi dvoumetrová zeď. Část prostoru byl zastřešený, což potvrzuje nález šindele, která pokrývala střechu,“ doplnil Jiří Bumerl.

Na stavbě použili také tvarové cihly, což není úplně typické. „Mohl z nich být postaven nějaký portál, to nebývá běžná věc. Jde o dekorativní prvky, který si jen tak někdo nemohl dovolit a napovídá to, že šlo o sociálně výše postavenou rodinu,“ osvětlil.

Archeologický průzkum v Klášterní ulici v Sezimově Ústí I.
Archeologové odkryli pohřebiště a klášter

Původní obyvatelé zde chovali i domácí zvířata. „Mezi nalezenými předměty jsou mimo jiné koňské podkovy. Objevili jsme také kosti, konkrétně koňskou spodní čelist a nějaké kůstky prasat,“ upřesnil.

Podle Bumerla se nejedná o obyčejnou stavbu, protože se nacházela v centru osídlení. „Naproti je kostel. Její vybudování něco stálo, protože je z kamene a byla použita i malta. Mohl to být nějaký panský dvorec, určitě ho vlastnil někdo z vyšší společnosti, například nějaký nižší šlechtic, či správce,“ odhadl archeolog s tím, že určitě nešlo o chudého rolníka.

Opatrně také uvažují, že součástí rozlehlé stavby mohla v zádní části být i malá věž. „Možná nám napoví ještě další výzkum, na místě se zdržíme nejméně další dva týdny,“ odhadl Jiří Bumerl.