Druhé místo z mistrovství republiky v Brně si přivezli učni oboru kominík Jaromír Šinka a Jiří Kadleček. Na soutěži mimo jiné museli postavit komín, vyříznout do něj vybírací otvor a správně připojit dva kotle. „Věnovali jsme tomu poměrně dost času. Dva týdny předem jsme ve škole trénovali a učili se teorii. Přesto jsme tak dobrý výsledek nečekali," komentoval osmnáctiletý Jaromír Šinka.
Při samotném klání bylo pro mladé kominíky náročné především to, že museli pracovat s některými součástkami, které dosud neznali. Narazili však i na další drobný problém. „Měli jsme potíže
s mícháním sádry. Normálně se totiž používá malta, ale kvůli nedostatku času jsme tady dostali sádru. Na tu nejsme zvyklí, tak se nám to moc nedařilo," dodal s úsměvem devatenáctiletý Jiří Kadleček.
Práci paradoxně komplikovalo i krásné letní počasí, které minulý týden panovalo. Kominíci totiž pracují venku a Jaromír Šinka si tak ze soutěže na památku odvezl kromě poháru i spálený krk.
Oba učni jsou momentálně ve druhém ročníku. Jiří Kadleček do školy jezdí až z Vlašimi. „Podával jsem si přihlášky na různé školy, kde bych se mohl vyučit kominíkem, a dostal se do Budějovic. Obor jsem si vybral sám, protože mě to zaujalo a nebojím se výšek," vypráví.
Jaroslav Šinka pochází
z Českého Krumlova a říká, že během dvou let už si zvykl i na tradiční kominický úbor. Řemeslo je však podle něj náročnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Nestačí totiž jen umět komíny vyčistit, ale učni je i staví a zároveň musí dokonale znát teorii.
Na příští školní rok se už na budějovickou školu hlásí dalších osm zájemců o kominický obor. Podle učitele odborné výchovy Aloise Pavlíka má toto řemeslo rozhodně budoucnost. „Komíny se budou stavět a čistit pořád," říká.
Učni budou montovat stavby v Makedonii
close
zoom_in
Díky svým znalostem a šikovným rukám se podívají až do Makedonie. Žáci oboru montér suchých staveb z českobudějovické Integrované Střední školy stavební Lukáš Toncar a Štěpán Vazač zvítězili minulý týden na odborné soutěži Knauf Junior Trophy 2013. Za měsíc je proto čeká mezinárodní finále ve městě Skopje.
Při národním kole měla dvojice za úkol kompletně postavit roh z příček. Museli splnit zadání přesně na milimetry, sami vše měřit i řezat. „Zrovna příčky jsme ve škole zatím moc nedělali, ale nebylo to tak těžké. Ze začátku jsme sice trochu váhali, ale pak na to přišli," vyprávěl Lukáš Toncar.
Praktická část soutěže však byla podle něj hodně fyzicky náročná. Montéři totiž museli pracovat velmi rychle, aby vše stihli v předepsaném limitu. Budějovickým učňům pomohla i jejich čistotnost. „Dostali poměrně hodně bodů za úklid při práci. Já jim vždy říkám, aby po sobě nechávali čisto, a vyplatilo se to," komentoval učitel odborné výchovy Jan Vaňata.
V červnu se jeho žáci utkají s nejlepšími montéry z Evropy v makedonském Skopje. „Zní to skvěle, podíváme se do světa a změříme síly s dalšími soutěžícími. Úkol bude stejný jako v národním kole, takže máme měsíc na to, abychom to dopilovali," dodal Štěpán Vazač.
Ten studuje stejně jako jeho spolužák na budějovické škole už třetím rokem. Letos jej tedy zároveň čekají závěrečné zkoušky. Řemeslu se chce věnovat i v budoucnu. „Obor jsem si vybral, protože to samé dělá náš rodinný známý
a když jsem si to s ním vyzkoušel, bavilo mě to. Teď si ale budu ještě ve dvouletém studiu dodělávat maturitu," říká.
Jasnou volbou byla škola
i pro Lukáše Toncara. „Asi ve čtrnácti letech jsem byl poprvé na brigádě na stavbě a od té doby jsem vlastně nedělal nic jiného. Ta práce mě celkem baví, takže bych se jí chtěl rozhodně věnovat i po závěrečných zkouškách," doplňuje osmnáctiletý učeň.
