Za probační a mediační službu promluvil krajský vedoucí Martin Pilný, který přiblížil, co je oběť trestného činu a jak jí lze pomáhat. „Práce s oběťmi trestných činů je velmi náročná, zodpovědná, ale zároveň zajímavá. Každá oběť se s dopadem trestného činu vyrovnává jiným způsobem. Je důležité s ní pracovat individuálně, nechat plynout její pocity,“ naznačil.

Každý si zaslouží pomoc

Primátorka Dagmar Škodová Parmová uvedla, že Budějovice jsou městem, kde sídlí státní zastupitelství, okresní i krajský soud. „Jde o instituce, které trestnou činnost po předání policií či strážníků zpracovávají. Vnímám, že i následná práce nejen s pachateli, ale i s oběťmi přes další organizace pokračuje tak, aby naše společnost byla zdravá. Považuji za důležité, aby se každému dostalo pomoci v rovině emocionální, racionální či morální,“ konstatovala.

Za budějovické strážníky vystoupil vedoucí oddělení přímého výkonu služby Martin Bohoněk. „Strážníci se s oběťmi trestných činů setkávají především v prvotním kontaktu. Oběti většinou na místě poskytnou neodkladnou pomoc,“ zmínil s tím, že trestné činy potom předávají k šetření státní policii. „Poskytujeme i další pomoc nebo předáváme kontakty na neziskové organizace, které s oběťmi pracují,“ dodal Bohoněk.

Bezpečný prostor pro pachatele a oběti

Monika Drusková shrnula práci probační služby, která má v republice 74 poboček na úrovni okresů. Loni poskytla pomoc 4843 obětem trestných činů. „K poškozeným se dostáváme skrze práci s pachateli, v různých fázích trestního řízení, ať už jde o obviněného, obžalovaného, odsouzeného. Se zainteresovanými osobami se pak konkrétně domlouváme, o jakou pomoc mají zájem,“ vysvětlila.

Pracovníci probační služby se řídí zákonem o obětech trestných činů, zákonem o probační a mediační službě a trestním zákoníkem a řádem. „Potrestání pachatele by nemělo být jedinou reakcí společnosti na trestný čin, jde o snahu zapojit obě strany konfliktu, pachatele i oběti. Obě tyto strany by měly dostat prostor aktivně řešit následky, zmírňovat dopady,“ dodala Drusková s tím, že jde o zjištění jejich potřeb a požadavků. Probační služba podle ní poskytuje především právní informace a nabízí restorativní programy doplňující trestní řízení - vytváří bezpečný prostor pro setkání oběti, pachatele, případně dalších osob.

Policie řeší pachatele i oběti

Krajský policejní mluvčí Jiří Matzner přiblížil pohled policie, která nejen pracuje s pachateli trestných činů, ale stará se v počáteční fázi také o oběti. „Pro naši práci je podstatné dopadnout pachatele, prokázat mu skutek a dostat ho prostřednictvím státního zástupce k soudu. Na to všechno máme k dispozici přes dva tisíce policistů v kraji,“ popsal.

Boj se zločinem na jihu Čech je dle jeho slov úspěšný. Dlouhodobě se jižní Čechy považují za druhý nejbezpečnější kraj v republice. „Nejvíc trestné činnosti má Budějovicko, druhé je podle loňských statistik Jindřichohradecko, třetí Táborsko,“ přiblížil Matzner.

Masopust v Českých Budějovicích.
Na budějovickém náměstí stříleli doudlebští dělostřelci s povolením

Objasněnost u nejzávaznějších trestných činů je téměř stoprocentní. „Jihočeská mordparta je složená ze zkušených kriminalistů, což se odráží na jejich práci,“ dodal policejní mluvčí. Každoročně jihočeští policisté průměrně zadrží 4,5 tisíce pachatelů. Po období pandemie přibylo konfliktů se znaky domácího násilí, pohlavního zneužívání a na vzestupu je kyberkriminalita. „Oběťmi se stávají lidé všech věkových průměrů, jakéhokoli vzdělání. Škody páchané pomocí internetu v online prostředí jdou až do řádu milionů,“ shrnul dále.

Za nejvíce zranitelné oběti se obecně považují děti, ženy a senioři starší 65 let. Policisté udělali velký pokrok k přístupu k obětem. „Pro zvlášť zranitelné oběti máme v každém okresním městě speciální výslechové místnosti s audiovizuální technikou, nabízíme služby speciálně školených krizových interventů. Jde o policejní psychology i speciální tým policistů a policistek, kteří drží nonstop dosahové služby,“ upozornil Matzner s tím, že jsou během několika minut schopni vyrazit přímo na místo tragické události.

Senioři jako oběti v roce 2022
8x loupež
13x úmyslné ublížení na zdraví
13x nebezpečné vyhrožování
2x násilí proti skupině obyvatel
32x krádež

Promluvili také zástupci neziskových organizací, jako je Bílý kruh bezpečí, Krizové centrum pro děti a rodinu, Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím při Diecézní charitě či krizové centrum Theia.

Sociální pracovnice a terapeutka Markéta Masopustová z Krizového centra pro děti a rodinu informovala, že pracují s klienty všech kategorií, kteří se ocitli v krizové situaci, zejména jde o děti a mladistvé. „Krizové situace dělíme na běžné a neočekávatelné. Do druhé kategorie spadají trestné činy a traumata z nich,“ vysvětlila.

Oběti vyžadují dlouhodobou péči

Centra poskytují péči od krizové intervence až po terapii. „Snažíme se obětem pomoci překonat období šoku, aby dokázali přijmout, co se stalo a co bude následovat. Nabízíme dlouhodobou spolupráci lidem, kteří trpí nabouranou důvěrou ve svět, v sebe sama, ve své bezpečí i v osoby ve svém okolí. Potřebují ujištění, že všechno, co se děje, mohou začlenit do svého života a je to v pořádku,“ zdůraznila.

Nejčastěji pracují se syndromem týraného, zneužívaného a zanedbaného dítěte. „Ten se vyznačuje především dlouhým, odmítavým a ponižujícím postojem k dítěti, a to všechno s sebou nese ohrožení psychického, sociálního, emočního i tělesného vývoje. Takové děti mívají problémy ve škole, potýkají se s vlastní agresivitou, trpí úzkostmi, depresemi, poruchami spánku, příjmy potravy, mají sklony k sebepoškozování. Potýkají se také s potížemi v komunikaci a narušenými sociálními vztahy,“ konstatovala s tím, že toto všechno se snaží v krizovém centru řešit.