„Protože jsou ale zemědělci ze zákona povinni poskytovat tyto údaje, statistický úřad oznámil případ okresnímu úřadu ve Freistadtu a ten Pühringerovi uložil pokutu 50 eur,“ píše linecký deník OÖN. „Ten odmítl zaplatit a argumentoval, že každé zvíře je až pětkrát někde přihlašováno a odhlašováno, a přitom se mluví o odbourávání byrokracie. Okresní soud pak vyhlásil exekuci – na Pühringerova 18měsíčního býčka Frediho, v ‚úřední němčině‘ číslo 3956. Má se konat 6. července.“ Deník připomíná, že velkou část výnosu sice dostane v takovém případě majitel, jemuž bude stržena jen výše pokuty s náklady exekuce, ale je pravděpodobné, že dosažená cena bude nižší než při normálním prodeji.

Nezávislý svaz zemědělců (UBV) Pühringera podporuje a na plénu Agrární komory chce navrhnout, aby exekuci zastavil jeho jmenovec zemský hejtman Josef Pühringer. Předseda komory Hannes Herndl má pro provinilce pochopení, ale říká, že zákon se musí dodržovat a požadovaná data jsou potřebná. Hejtman Pühringer k věci řekl, že okresní úřad musel takto postupovat. „Politicky nemohu do správního řízení zasahovat,“ uvedl.

K dražbě 6. července je ohlášeno mnoho médií, také bavorská televize. Povinný nechce ustoupit ani o krok. „Samozřejmě by bylo jednodušší dotazník vyplnit nebo pokutu zaplatit, ale z principu to neudělám,“ říká v OÖN.

Méně krachů

Počet insolvencí společností v Horních Rakousích letos v prvním pololetí poklesl o 3,6 procenta na 400, privátních úpadků ale přibylo o 5,7 procenta na 654. Průměrné zadlužení fyzických osob stouplo o 13,5 procenta na 118 000 eur, u firem o 27,5 procenta na 176 milionů. Počet poškozených zaměstnanců se zvýšil o čtvrtinu na 1750, napsal deník OÖN. Počet konkurzních návrhů odmítnutých pro nedostatek majetku v podstatě v Horních Rakousích loni pokles z průměru 382 na 334. Největším úpadcem je letos Sun Master Energiesysteme, Eberstalzell (11,5 milionu eur závazků a 52 zaměstnanců), dále pak Priewasser Bau, Garsten (8,8 mil., 10 zaměstnanců).

Haló, sousedé!?

Myslel to prý dobře, ale jeho iniciativa rozštěpila městečko Taufkirchen s 19 000 obyvateli u Mnichova. Starosta Jörg Pötke vyvolal akci, v níž transparenty a odznáčky s nápisem „Hallo“ měly povzbudit občany obce k vzájemnému zdravení se a Taufkirchen se tak zase stát o kousek přívětivějším místem k životu. Starostovi vadilo, že lidé se míjejí většinou nevšímavě.

Sklidil ale i odpor. Důvodem není iniciativa sama, ale barva odznaku, napsal deník PNP. Místní Zelení připomínají, že oranžová je barva starostovy volební strany ILT, a lidovci mluví o propagandě. V důsledku toho obecní rada zamítla poměrem hlasů 14:10 distribuci odznaků, ale Pötke to ignoruje a chystá prý další akce pro „zpřívětivění“ svého města. Taufkirchen.

Někteří občané o zdaru starostovy akce pochybují, prý se tak jako tak zdraví ti, kteří se znají. Jiní si ale myslí, že by tato iniciativa mohla přispět k soudržnosti sousedů, kteří se prý „po ránu tváří zle“, jak řekla 63letá Marianne Türckeová.

Písemky ve vzduchu

Učiteli střední školy v St. Pöltenu se při cestě z písemných maturitních zkoušek domů otevřelo víko schránky na mopedu a odletělo z ní dvanáct maturitních prací. Učitel měl přilbu a nezpozoroval, že něco ztrácí. Kolemjdoucí se pokusili listy posbírat, vyrozuměli školu, ale kompletně se práce nepodařilo dát dohromady. Některé stránky chyběly, některé byly poškozené. Studenti tedy museli písemku opakovat. „Naštěstí všichni uspěli,“ dodává deník NÖN.

Přibývá milionářů

V Bavorsku přibývá lidí, jejichž roční příjem dosahuje minimálně jednoho milionu eur. Do roku 2007 jich bylo 3472, napsal pasovský deník PNP, o 1442 víc než v roce 2004. Statistika se pořizuje každé tři roky. Loňská čísda ještě nejsou k dispozici. „56 procent lidí s milionovými příjmy, tedy 1928, žije v Horním Bavorsku, 1132 ve městě Mnichově a v okrese Mnichov. Největší hustota jich je ve Starnbergu, kde jich žije čtrnáct na 10 000 obyvatel,“ dodává deník.

Dědictví pod vodou

111 prehistorických pilířových staveb v šesti zemích alpského regionu bylo přijato do listiny kulturního dědictví UNESCO . Čtyři z nálezů jsou v Horních Rakousích – tři v Attersee a jeden v Mondsee. „Podle jejich polohy zřejmě byly centrem obchodu v oblasti, jak také dokládají například nálezy měděných předmětů,“ píše deník OÖN.

Pilířové stavby jsou jedinečnými dokumenty osídlení Alp v mladší době kamenné, v době bronzové a ledové, pokračuje list. Pocházejí z let 5000 až 500 před naším letopočtem. „Tehdy se lidé k ochraně před šelmami a nepřáteli usidlovali do staveb budovaných na dřevěných pilotech zapouštěných do břehů řek a jezer a do mokřin,“ popisují OÖN. Nálezy se dnes nacházejí většinou celé pod vodou nebo v bahně. „Vlhké prostředí vytvořilo mimořádně vhodné podmínky pro uchování organických materiálů jako dřeva, textilií, zbytků rostlin, jídla nebo kostí – je to archiv dějin člověka ještě z doby, kdy neznal písmo.“

Deník dodává, že jen dvě až pět procent pilířových sídel zatím bylo prozkoumáno. „Od přiznání titulu kulturního dědictví očekávají vědci podporu při jejich úsilí pokračovat v bádání a ochránit naleziště před zničením,“ uzavřel list.

V Schörflingu a v pilířovém muzeu v Mondsee mohou návštěvníci už léta získat podrobné informace o těchto stavbách. Ve Vöcklabrucku jde o nejrozsáhlejší sbírku nálezů z území Attersee.