Dnes šedesátiletý lékař měl přitom původně namířeno do jiné oblasti zdravotnictví. „Chtěl jsem dělat interní obor, ale byl jsem poslán na plicní, protože tam v té době chyběli lékaři. Tehdy jsem se domluvil s primářem Šotkem, že tam po vojně a po atestaci z interny nastoupím. Ten obor se mi líbil v podstatě už od školy, kde jsme při stážích na plicním měli velmi zapáleného pneumologa,“ prohlásil s úsměvem Kamil Kleňha.

Strávit v čele oddělení tak dlouhé období je po všech stránkách náročnou záležitostí, ale Kamil Kleňha to i přes přiznaný díl únavy zvládá s klidem ostříleného válečníka. „Mám výhodu, že tady pracuji s mladými lidmi. I já si pak připadám stále mlád, i když to dávno není pravda. Když jdu se svými kolegyněmi na oběd, celá nemocnice mi to závidí,“ směje se.

Plicní lékařství tak jako každý obor prošlo ohromným vývojem a proměnilo to i v jeho fungování. Rapidně se snížil počet hospitalizovaných pacientů s astmatem a dominantní položkou se v tomto směru stali lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí. „Z drtivé části to způsobuje kouření, a také znečištění životního prostředí,“ poznamenal Kamil Kleňha.

V zimním období svádějí zaměstnanci plicního oddělení téměř pravidelně boj s chřipkovou epidemií. „Na oddělení máme třicet lůžek, a například loni jsme byli nuceni hospitalizovat pětačtyřicet pacientů. To je potom velmi složitá situace,“ popisuje Kamil Kleňha. „Letos zatím chřipková epidemie ještě nezačala. Nelze samozřejmě spojovat chřipku s virózou. Pokud lidé nemají čtyřicítky horečky a nebolí je svaly a klouby tak, že pomalu nemohou vstát z postele, tak to není chřipka. Ta je totiž životu nebezpečná, což si u nás lidé mnohdy neuvědomují a podceňují vakcinaci na tuto nemoc.“ dodal.

Personál plicního oddělení je mnohdy svědky hodně smutných osudů. Má Kamil Kleňha v paměti zážitek, který se vymyká z běžného působení? „Nejvíc mne zasáhlo, když jsem poprvé potkal s cigaretou ruce pacienta, kterému jsem předtím zařídil transplantaci plic,“ odpoví hořce.

O únik od profesních starostí má Kamil Kleňha postaráno. „V létě rád jezdím na kole a za teplem, v zimě na lyže. A užívám si půlročního vnoučka,“ pochvaluje si. „Ohromný relax je pro mne rybaření s kamarády ve Švédsku. To kouzlo snad ani nejde popsat,“ uzavírá zasněně primář plicního oddělení.