Z okolí teď často slýchám, že někdo spáchal sebevraždu. Může to souviset s dobou, jakou jsme dva měsíce zpátky prožívali?

Nelze říci jednoznačně, že uvedené sebevraždy by souvisely s koronavirovou krizí. Neznám dané případy, nemohu je jednotlivě komentovat. Ale prožili jsme něco, co jsme nikdy předtím nezažili. Z dotazníkového šetření, které provedl Národní ústav duševního zdraví vyplývá, že v době pokoronavirové narůstají úzkostné poruchy. Je to potvrzené seriozním výzkumem. Koronavirus představuje stresový faktor v psychice jednotlivce.

Pocítili psychiatři více práce v době nouzového stavu?

My jsme měli relativně méně práce, protože lidé se báli a do ambulancí psychiatrů nepřicházeli. Nás teprve práce čeká. Koronavirová situace dopadne na psychiatrii se zpožděním. Všechny problémy, které se v člověku kumulují, přijdou za nějakou dobu. Profesor Höschl z Národního ústavu duševního zdraví poznamenal, že do půl roku se začnou objevovat sebevraždy, nadužívání alkoholu a další problémy, které jsou spojeny s úzkostnými poruchami.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově.
Otáčko je odstrojené, teď už čeká na zedníky a elektroinstalatéry

Jak se projevil koronavirus ve společnosti?

Koronavirus ukázal mnoho věcí o naší společnosti, z jedné strany altruismus, odhodily se lopaty a šly se šít roušky. Na druhou stranu se společnost rozčlenila a radikalizovala. Hledal se viník a tak najednou byly lidé děleni do dobrých a zlých skupin. Byly to například pendleři. Objevili se udavači. Z prostého lidského strachu na sebe lidé bonzovali. Prožívali jsme něco podobného, co se děje nyní v USA. Mám obavu, že i lidé v naší republice by byli schopni napadnout, kdyby kolem nich v době krize prošel člověk bez roušky.

Takže se domníváte, že by naše společnost ze strachu jednala nelidsky?

Vemte si, že třeba někdo vešel náhodně do obchodního domu, zapomněl si roušku a už na něho křičeli a vyháněli ho. Koronavirus ukázal spoustu charakterů: Zdravotníci dělali svou práci, někdy ale až za hranu možného. Také si mohli najít výmluvu, proč by do toho nemuseli jít. Hasiči, policie pomáhali, protože to mají nejen v náplni práce, ale žijí tím. Ukázala se spousta dobrovolníků, kteří se zapojili. Také mohli říci, že do toho nejdou. Pak tu byla druhá strana, ta, která byla vystresovaná tím, co psala média a nařizovala vláda. Celá situace v nás vyvolala něco, na co jsme nebyli připraveni.

Očekáváte nyní nárůst pacientů na oddělení psychiatrie?

Předpokládám, že přijde vlna psychických potíží, které jsou spojené s tím stavem, který jsme teď prožívali.

Na lipenských experimentálních plovoucích ostrovech vědců z českobudějovického Biologického centra AV ČR zahnízdil silně ohrožený rybák obecný.
Na Lipně zahnízdil silně ohrožený pták, přilákaly ho pokusné plovoucí ostrovy

Jaká onemocnění na budějovické psychiatrii řešíte?

Máme tu pacienty hospitalizované a přichází k nám i do ambulance. Jsou to ti pacienti, kteří jsou dlouhodobě vedení v naší ambulanci. K nám na psychiatrické oddělení se dostávají až těžší případy. Lehčí případy zachytí psycholog, ambulantní psychiatr nebo praktický lékař. K nám přichází lidé s úzkostmi, které jsou nyní spojené i s koronavirem a nejdou řešit ambulantně. Jsou tu lidé se schizofrenií, s demencí, poruchami osobnosti…

Pouze léky, ale závažné duševní poruchy neřeší.

Hodně pomáhá změna prostředí, vytrhneme člověka z disfunkčního prostředí, ve kterém se nachází. Ukážeme pacientům, že se dá s chorobou nějakým způsobem žít. Probíhají zde psychoterapie. Psychiatrie není jen o lécích, je to také o přístupu a naučení se novému způsobu života. Je tu spousta terapeutických aktivit, kterými pacienti procházejí. Máme krásné prostředí rekonstruované budovy, včetně krásně rozkvetlé zahrady, kam mohou pacienti sami chodit.

Jak jste pacienty léčili v době nouzového stavu?

Pomohla nám distanční terapie. Volali jsme jim nebo využívali elektronické komunikace. Také e-recepty byly výhodou.

A co se týče hospitalizovaných pacientů: Kolik lůžek zde máte?

Celková kapacita je 68 lůžek. Kromě lůžkové části máme také ambulantní část s psychiatrickými ambulancemi, sexuologickou ambulancí, ambulancí pro léčbu závislosti, ambulancí pro dětské pacienty. Léčíme celé spektrum duševních poruch. Nejvíce je asi úzkostných pacientů. Samozřejmě ale neřešíme zde každou úzkost, to bychom museli hospitalizovat snad celé Budějovice. Musím ale podotknout, že psychiatrické oddělení českobudějovické nemocnice je z těch, které je stále plné. Nepamatuji, že by oddělení bylo poloprázdné.

Setkáváte se s agresivními pacienty?

Setkáváme se s nimi. Jsou to většinou pacienti pod vlivem omamných a psychotropních látek, závislí lidé. Málokdy se setkáváme s nečekanou agresivitou u pacienta s jinou chorobou. I u těchto pacientů se mohou objevit nějaké agresivní projevy, ale jsou to projevy, kterým se dá předcházet, a na které jsme připraveni.

Jižní Čechy rozšíří svou propagaci na internetu novým projektem 6x5, který spoluorganizuje Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). Snímek ukazuje České Budějovice.
Propagaci jižních Čech podpoří na internetu Dva tátové i herečka

Co dělat pro zachování duševního zdraví?

Vyváženost a přiměřenost, tedy najít si čas na práci a na odpočinek. Práce vás může, ale nemusí bavit. Určitě je ale důležité rozdělit den na výkonnou část, a pak na odpočinek. Druhá věc, kterou člověk potřebuje, je mít dobré zázemí, tedy rodinu, přátele. Mít někoho, o koho se můžete opřít. Takovou vrbu. Nemusí to být partner, může to být třeba i oblíbené zvíře. Někdo, o kom víte, že vás vyslechne a neublíží vám. Víte, že se vám nevysměje a nezradí.

Jak při takto náročné profesi relaxujete?

Mám velkou rodinu, skvělou manželku, zázemí. Máme psa, věnuji se zahradě, kaktusům. Máme chalupu v Novohradských horách. Takže tam si dobíjím baterky. Jezdím rád k moři. Jsem z těch, co lidé někdy odsuzují, protože vyloženě rád ležím na pláži a nic nedělám. Vezmu si s sebou velký nafukovací kruh, do něho si sednu, nechám se unášet na vlnách a vše ostatní zůstane na břehu.