V deníku OÖN bilancuje svá léta ve funkci, přičemž zmiňuje také svou roli v hraničních blokádách v letech 2000 až 2002 proti Temelínu.

Přepravci z České republiky tehdy dokonce zažalovali rakouskou vládu. „Co naznačovali po blokádách před dvěma roky, to nyní uskutečnili. Čtyři firmy se sídlem v České republice podaly první žaloby na úřední zodpovědnost proti Rakouské republice,“ citoval v říjnu 2002 náš list z deníku OÖN. „Zatím co tehdy byla řeč o škodách v milionech šilinků způsobených tím, že přepravci kvůli blokádě přechodů Wullowitz a Weigetschlag celkem sedmi tisíci demonstranty museli podstoupit 200kilometrové objížďky nebo delší čekání, vznášejí nyní požadavky na náhradu škody ve výši jen 1000 až 2500 eur,“ psal deník.

Upřesnil, že žaloby míří na stát, ale „hlavním dotčeným je Okresní úřad ve Freistadtu, který blokády toleroval“. „Pokud by měla být republika odsouzena a prokázalo–li by se hrubě nedbalostní jednání hejtmana Zierla, mohlo by se stát, že by musel nahradit škody způsobené republice,“ psal list a naznačil, že s obdobnými požadavky se mohou připojit i rakouští přepravci.

Zierl sám tehdy v listě dodal, že si je jist, že z řízení vyjde bez úhony. „Právo shromažďovací je významným právem, a v naší ústavě jsou jako velmi důležité cíle zakotveny ochrana životního prostředí a odstoupení od atomu. A i pokud to údajně neodpovídá právu Evropské unie, zastává dokonce generální státní zástupce u Evropského soudu názor, že je třeba vážit vždy příslušné zájmy a právo EU že nemá automaticky přednost.“

Z projednávání věci u freistadtského soudu pak v únoru 2003 náš list citoval zprávu týdeníku OÖ Rundschau z výpovědi četníka Lothara Haslingera. „Ten potvrdil do písmene líčení okresního hejtmana Zierla, že blokády na podzim 2002 byly absolutně pokojné, vesměs bez větších střetů, přičemž účastníci měli za cíl pouze bránit v uvedení Temelína do provozu.“ „Na otázku, proč shromáždění nebyla jednoduše nepovolena, odpověděl Haslinger podobně jako už Zierl v prosinci: Zákazu by občané neporozuměli. Došlo by nanejvýš ještě k intenzivnějším blokádám a ty by se staly nevypočitatelnějšími. Také faktické rozpuštění demonstrace, jíž se zúčastnilo 2000 lidí shromážděných s traktory a jinými vozidly na jedné úzké silnici, by vůbec nebylo možné, ujistil Haslinger, který byl při mnoha blokádách na místě.“ Kromě dalšího se podle Haslingera mohli přepravci na základě zpráv médií zablokovaným přechodům vyhnout, dodala OÖR.

Rozsudek tehdy nebyl vyhlášen, ale byl zaslán stranám poštou. „Žaloba byla nakonec zamítnuta, přestože Nejvyšší soud prohlásil hraniční blokády za nepřípustné,“ připomíná v aktuálním vydání OÖN Peter Zierl. „Soud nakonec slyšel na mou argumentaci, že v tomto případě nelze hodnotit volnost pohybu zboží výš než motivy demonstrantů.“ „Že bylo správné tehdy hraniční blokády povolit, o tom je Zierl dodnes přesvědčen a svého rozhodnutí nelituje,“ uzavírá deník a cituje hejtmana: „Atomové nebezpečí se před hranicemi zemí nezastaví…“

Smířeni se vstáváním

Letní čas berou Rakušané odevzdaně. „V průzkumu mezi vybranými občany staršími 15 let shledávalo 39 procent dotazovaných ve změně času výhody, 41 procent prohlásilo, že letní čas pro ně není výhodný ani nevýhodný. Jen 19 procent vidí nevýhody,“ napsal linecký deník Volksblatt. Prodloužením světla večer bylo v Rakousku z lidí mezi 15 a 29 roky nadšeno 60 procent. „Mnoho přímluvců má letní čas i mezi pracujícími. Výhody prý přináší 44 procentům z nich. Co do hospodářského přínosu vidí hodinovou změnu neutrálně až pozitivně 83 procent dotazovaných,“ uzavírá Volksblatt.

Sázení, miliardový kšeft

Celkový obrat rakouských loterií po silném růstu v roce 2009 loni stoupl už jen o 0,3 procenta na 2,64 miliardy eur. Výnos ale poklesl ze 44,52 na 34,99 milionu eur, napsal deník OÖN. Hospodářský útlum se promítl výrazněji jen do sportky, kde obrat klesl ze 601,3 na 582 milionů eur. I rakouské loterie naopak profitovaly z celosvětového trend k online sázkám. Internetový portál win2day.at zvýšil obrat na 1,075 miliardy eur. Počet registrací se zvýšil o více než desetinu na 515 000 uživatelů. „Obzvlášť potěšitelný“ byl pro vedení společnosti obchod s dvanácti automatickými kasíny Winwin. Jejich obrat stoupil o víc než deset procent na téměř 400 milionů eur.

Hráčům bylo loni vyplaceno na výhrách rekordních 1,96 miliardy eur. 47 z nich se stalo milionáři.

Pozdrav pánbů prý ne

Také linecký deník OÖN zaznamenal jako kuriozitu aktuální příběh z gymnázia v Innsbrucku, kde jeden z učitelů údajně zakázal žákům zdravit ho „Pozdrav pánbů“. „Tyrolský školní rada si ho povolal k pohovoru,“ napsaly OÖN. „Upozornil ho na nutnost tolerance i k projevům náboženského cítění. Novinářlm k tomu uvedl, že tím považuje věc za vyřízenou. Při skutečných problémech, které dnes svět zaměstnávají, prý nechce problém přeceňovat.“

Aféru vyvolal podle médií manželský pár, který vzal před dvěma roky přes výtečný prospěch svého syna z gymnázia. K tomu prý přispěla i „fundamentalistická, degradující a protikřesťanská agitace“ zmíněného pedagoga při hodinách. „Svým žákům tehdy zákaz pozdravu Pozdrav pánbů odůvodnil tím, že ‚bájné bytosti‘ nemají v pozdravu co dělat,“ uvedl deník.