Přivítat ho na oddělení přišel ředitel nemocnice Michal Šnorek, hejtman Martin Kuba a další zdravotnický personál. Přístroj, který vyšel na 20,63 milionu, představil ředitel kardiocentra Ladislav Pešl. „Tento přístroj je o dvě třídy výše, a jeho nákupem a rekonstrukcí laboratoře jsme se dostali na úroveň jednoho z nejpřednějších evropských pracovišť,“ míní Pešl.

Špičkové vybavení

Vybavení v republice podle jeho slov nemá konkurenci. „Dohání nás pomalu jen 3. lékařská fakulta na Vinohradech. Jinak nemáme srovnání,“ konstatoval ředitel kardiocentra. Nezaostávají ani ve spektru výkonů. „Některé neprovádíme jenom pro jižní Čechy ale pro celou republiky,“ podotkl.

Přístroj redukuje dávku škodlivého záření o 40 procent. To je důležitý fakt i pro lékaře a zdravotnický personál, kteří se zařízením pracují celý život. Zkrátila se také doba vyšetření pacienta. „Jsme schopní obě koronární tepny vyšetřit za 8 vteřin ze všech projekcí pomocí jednoho nástroje,“ upozornil s tím, že to je zásadní průlom při nejčastějším úkonu. Zároveň dochází i k redukci kontrastní látky. Životnost přístroje je 10 až 12 let.

Hejtman Martin Kuba sdělil, že pro něj to má velmi osobní význam. S doktorem Pešlem se totiž potkával již při svých studiích. „Byl to můj vzor, je to člověk, který se své profesi obětuje, a na takovém pracovišti je to potom znát,“ poznamenal hejtman.

Ročně zde vyšetří téměř čtyři tisíce pacientů, z nichž přibližně 1 700 dostane stent, okluder, stentgraft nebo chlopeň. „Tento přístroj má tak pro českobudějovické kardiocentrum zcela klíčovou a nezastupitelnou roli,“ dodal Martin Kuba.

20 let praxe

Ředitel krajské nemocnice Michal Šnorek připomněl, že pracoviště pod vedením doktora Pešla funguje už více jak 20 let. „Kardiocentrum je klíčovou složkou nemocnice. Nový katetrizační přístroj je v pořadí třetí v historii, jedná se opravdu o špičkové vybavení,“ zmínil s tím, že od roku 1998 v kardiocentru lékaři provedli přes 110 tisíc vyšetření a zákroků. „Fascinující je, že je to počet procedur, které dělají fakultní pracoviště na dvou až třech sálech,“ upozornil Šnorek.

Nejčastěji se ucpávají tepny

Prvním pacientem, na kterém lékaři přístroj vyzkoušeli, byl muž ročník 1954. Denně na tomto přístroji zvládnou vyšetřit 20 až 25 osob v plném provozu. Zákroky se dělají akutně nebo na objednávku. „Na vyšetření k nám jezdí lidé z celého kraje. Nejčastější srdeční poruchou je ucpávání věnčitých tepen,“ konstatoval Ladislav Pešl, co je jejich denním chlebem.

Pak následují chlopení vady, strukturální vady srdeční a pak je i velká skupina lidí, u kterých jiná vyšetření neodhalila neduhy, a tak končí na kardiocentru. „Tepny se ucpávají díky osmi faktorům, neovlivníte pohlaví a věk, a potom je to kouření, cukrovka, nadváha, vysoký cholesterol, vysoký tlak a různé vzácné poruchy,“ uzavřel doktor Pešl.