Komise, která má čtrnáct členů, bude podrobněji posuzovat jediný návrh na dostavbu, který byl podán do výběrového řízení. Jeho autorem je pražská společnost Amádeus Real, která navrhuje postavit na náměstí víceúčelové centrum obchodního charakteru. Spolupracovat na projektu má Ateliér 8000, jehož spolumajitel Jiří Střítecký si myslí, že park není pro Mariánské náměstí to pravé.

V komisi je jedenáct městských radních a tři členy dodala opozice v zastupitelstvu.

Radní většinou projekt dostavby podporují. „Co se týče Mariánského náměstí, je to zastavitelné území,“ říká českobudějovický radní Břetislav Kábele, ředitel střední zemědělské školy. Na Mariánském vlastní město pozemky, které lze podle Kábeleho zastavět. „Nějaký obchodní dům nebo společensko – obchodní centrum tam být mohou,“ míní Kábele a dodává, že investor navrhl například i parkoviště pro 300 automobilů. „Projekt, který Amádeus Real dal, nevypadal nejhůř. Pokud by se za projekt postavila silná finanční skupina, bylo by to pro město výhodné a samozřejmě pro občany taky,“ zdůraznil Kábele. Najít v dnešní době investora, který nabídne nový projekt a pracovní příležitosti, je v době krize podle radního těžké.

Kábele připomněl i jiné projekty, na které město pronajalo pozemky a zatím se příliš neděje, například u výstaviště. Smlouva s investorem by podle radního měla opakování podobné situace vyloučit.

Opačný postup

Při otevírání obálky s návrhem na dostavbu byli minulý týden čtyři členové komise pro ukončení soutěže. Jedním z nich byl Vladimír Zdvihal. „Byl jsem proti, protože jsem proti tomuto způsobu soutěže,“ uvedl Zdvihal. Podle opozičního zastupitele by měla být uspořádána nejprve veřejná ideová soutěž, která by přinesla myšlenky a nápady k Mariánskému náměstí, a potom by měl případně podle Zdvihala následovat výběr investora. „Tady se jde obráceně,“ konstatoval Zdvihal s tím, že se mimo jiné zastavuje téměř celé území Mariánského náměstí.

Výhrady k soutěži má i radní a bývalý primátor Miroslav Tetter. Tomu vadí, že v soutěži byla podána jen jediná nabídka, která splnila požadované formální náležitosti. Město má tedy podle Tettera jen volbu přijmout, či nepřijmout návrh, ale v podstatě si nevybírá.

Na projektu by se měl podílet Ateliér 8000, který má za sebou například českobudějovické autobusové nádraží. V jeho případě se podařilo propojit funkce stavby pro komerční účely a pro veřejnou dopravu. I dostavba Mariánského náměstí by podle Jiřího Stříteckého z Ateliéru 8000 měla sloužit jako příklad propojení veřejného a privátního účelu stavby.

„Náplň budovy není jen monofunkční záležitostí a kromě velkých parkovacích ploch v podzemí a nadzemních podlažích obchodů počítá s veřejnými funkcemi, např. poštovnou, stanicí městské policie a jinými podobnými službami,“ uvedl Jiří Střítecký.

V komisi nyní mohou podle Kábeleho padnout i doplňující návrhy, co by si v novém objektu ještě město přálo.

„Myslím si, že definitivní rozhodnutí ještě nepadne,“ řekl na adresu středečního jednání komise o dostavbě náměstí Břetislav Kábele. Ve středu by měla komise například dostat z odboru územního plánování vyjádření, zda návrh odpovídá podmínkám územního plánu, a posuzovat se bude i nabídnutá cena za prodej pozemků.

Rouška tajemství zatím mírně obestírá možnou budoucí stavbu na Mariánském náměstí. Čtenářům deníku ji lehce poodhalil architekt Jiří Střítecký.

Jaké architektonické nebo technické prvky zvyšují hodnotu návrhu?
V případě tohoto projektu si myslím, že z hlediska urbanistického, ale i architektonického by mohla být stavba této budovy momentem, kdy se město začne přibližovat k vyšším urbanistickým strukturám. Míním tím města, která již nesou určitou stopu dynamiky velkých aglomerací.

Co říkáte na argumenty odpůrců, podle kterých je zbytečně zastavována zelená plocha města, jež může sloužit jako další park?
S ohledem na to, že v současné době se prostor Mariánského náměstí nachází v jakémsi bezprizorním stavu, rozbitá betonová, asfaltová parkoviště, doprovázená torzy stromů, lze polemizovat o čemkoliv. I parky mají obrovské finanční nároky. Pravděpodobně se jeví jako logičtější, když má lokalita konkrétního správce, který se o ni stará. Ještě si pamatuji bitvu pana architekta Šestáka o Stromovku. Prostor, který je opravdu oddychovou částí města, ve které by mohly stát jakékoliv prvky volnočasového vyžití, ale zajděme se tam podívat. Je to víc než smutné. Proto si myslím, že je lépe, když má každá věc svého konkrétního pána. Navíc mám dojem, že park uprostřed zmíněné křižovatky není to pravé ořechové, doprovodná zeleň ano.

Jiný argument zní, že podobné stavby nebudou mít v dohledné době využití, nejen v souvislosti se současnou krizí, ale i se změnami chování spotřebitelů…
Jestliže jakýkoliv budoucí investor dospěl k rozhodnutí tomu či onomu, asi je lepší, když odpověď necháme na něm. Mimochodem si myslím, že jakákoliv výrobní činnost dá lidem práci, která je jim schopna pomoct aspoň částečně krizi překonávat. Tím lépe, když za to budou vznikat díla, a doufám, že i v tomto případě hodnotná. V případě této budovy lze předpokládat, že alespoň na jeden rok je schopna stavbou zaměstnat několik set lidí.