Dlouhé desítky minut trvala v temelínském zastupitelstvu debata o trvalém úložišti vyhořelého jaderného paliva. Úložiště by se mělo stavět v jedné ze čtyř vybraných lokalit. Na Českobudějovicku je pro tento záměr předem vytypována státní Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) lokalita Janoch v katastru obce Temelín.

Řeč se točila hlavně kolem toho, jestli mají obyvatelé obce dost informací o tom, co by pro obec znamenalo zřízení hlubinného úložiště. Starosta Temelína Josef Váca upozornil, že o úložišti se mluví už několik let a kdo měl zájem, mohl se dozvědět více z různých veřejně dostupných zdrojů. Zároveň hned na začátku projednávání konstatoval, že temelínské zastupitelstvo už má usnesení z roku 2022, které je zamítavé ke zřízení úložiště. „Myslím, že dojdeme ke stejnému rozhodnutí,“ uvedl ve středu 3. května na jednání zastupitelů Josef Váca.

Přes dvacet hektarů

Zastupitelka Hana Hájková zmínila, že se jedná o zásadní zásah do života lidí v obci, protože stavba hlubinného úložiště znamená vlastně vytvoření nového dolu a mimo jiné i souvisejících komunikací. Podle zastupitelky by mohly být už průzkumnými pracemi ohroženy i podzemní vodní zdroje v blízkosti úložiště. „Všichni žijí v iluzi, že hlubinné úložiště je jen díra v zemi. Ale je to dvacet let prachu a hluku,“ řekla Hana Hájková a dodala, že projekt počítá s pracemi na rozloze asi 22 hektarů.

„Předpokládala jsem, že poběží nějaké obrázky. Druhého června přijede SÚRAO, není o tom žádná informovanost,“ naznačila Hana Hájková, že obec by podle ní měla pro seznámení občanů s projektem udělat víc. V debatě pak třeba ještě zaznělo, že se ani neví, jestli by úložiště sloužilo jen pro Českou republiku nebo i jiné země. Z řad přítomných obyvatel také padlo, že možná prostý nesouhlas jako vyjádření nestačí, protože by měl být také odborně odůvodněný. Při některých úředních úkonech souvisejících s územním plánem, pokud nesouhlas není doplněn protinávrhem nebo potřebným odůvodněním, nemusí na něj být brán zřetel. Jedna z občanek proto navrhla, ať se Temelín připojí k Platformě proti hlubinnému úložišti, která sdružuje několik obcí (i další zájemce) v boji proti zřízení hlubinného úložiště na jejich území. Daly by se tak využít zkušenosti Platformy z právních jednání. „Vydali jsme zamítavé stanovisko, ale nic se neděje, SÚRAO naléhá a požaduje povolení pro ty vrty,“ zaznělo k tomu v zastupitelstvu.

Všichni proti

„Když to bude nutné, právní zastoupení ve spolupráci s krajem bychom mohli zvážit,“ reagoval Josef Váca. Připojil ale, že když před dvěma lety byla v obci prezentace SÚRAO, odezva občanů nebyla nijak masivní. Následně zdůraznil, že není pravda, že by vedení obce věc podporovalo.

Při hlasování o požadavku ministerstva životního prostředí pak všichni přítomní zastupitelé hlasovali pro zamítavé stanovisko k průzkumným pracím.

K možné spolupráci s Platformou proti úložišti Josef Váca následně pro Deník konstatoval, že zástupci obce byli několikrát na jejích setkáních. A i když Temelín není v Platformě zúčastněn, jsou nyní všichni na stejné startovací čáře. Případné přistoupení k Platformě by podle temelínského starosty muselo být rozhodnutím zastupitelů.

Geologický průzkum

Vyhledávání vhodného místa je věcí Správy úložišť radioaktivních odpadů, která vznikla 1. 6. 1997 jako státní organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo životního prostředí ale nyní požádalo o vyjádření k prvním geologickým průzkumům obce, jejichž katastrů by se stavba hlubinného úložiště dotkla, nebo by jim byla blízko. Vyjádření k dotazu ministerstva bylo i součástí programu jednání temelínských zastupitelů.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala před několika měsíci na Ministerstvo životního prostředí ČR žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Nyní se chystá SÚRAO provádět geologické průzkumné práce ve čtyřech vybraných lokalitách v současné době zvažovaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště. O průzkumná území žádá Správa do roku 2032.

 Finální lokalita by podle aktuálního schváleného harmonogramu měla být známá do roku 2028, k tomu je ale potřeba mnoho vzájemně koordinovaných postupů. „Podání žádosti o stanovení průzkumného území je významným krokem na cestě k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v České republice. Plníme tím také podmínky evropské taxonomie, aby mohlo být jádro považováno za čistý zdroj elektrické energie,“ říká Lukáš Vondrovic, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů. Dodává, že se stanovením průzkumných území se podle zákona pojí i finanční příspěvky: „Každá obec zahrnutá do průzkumného území získá příspěvek ve výši 600 000 Kč ročně. Dále také příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý čtvereční metr katastrálního území obce, na němž je průzkumné území stanoveno, a to po celou dobu stanovení průzkumného území. Příspěvky obce mohou použít dle svého rozhodnutí.“

Počet lokalit byl v roce 2020 zúžen na čtyři: Březový potok v Plzeňském kraji, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji.

Prozkoumat horninu pomohou vrty

Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální variantu pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Lokality byly dříve charakterizovány jen z povrchu, teď je zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především například z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být, do nejmenších podrobností. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologie Marek Vencl.

Práce v režimu geologického průzkumu nejsou jediné, které budou na lokalitách a jejich okolí probíhat. První odborníci z České geologické služby a experti na biologický monitoring se v lokalitách objevily už před několika týdny. Pro tyto práce není zapotřebí stanovených průzkumných území stejně tak jako pro práce v režimu výzkumu.

Samotná průzkumná území budou mít mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2 až 3 km2. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na dopravně-obslužných možnostech.

Hlubinné úložiště je jedním z největších projektů ochrany životního prostředí současné generace a jediné technicky proveditelné konečné řešení životního cyklu radioaktivních odpadů, které se kromě České republiky připravuje v mnoha zemích celého světa.