V Horní Lhotě na Jindřichohradecku bylo v soukromém chovu utraceno 120 slepic a krůt, ve velkochovu v Blatné 3700 chovných kachen, 17 300 kachňat a 60 000 násadových vajec. O 40 slepic a kachen přišel ledenický chovatel, ve Vlachově Březí padlo ve výkrmně kachen celkem 17 000 kachňat. V lednu v Řitovízi u Blatné, v prvním napadeném komerčním chovuv kraji, bylo usmrceno 6500 kachen, v Sedlečku na Táborsku padesátka vodní drůbeže. V Libějovicích 61 slepic a 35 kachen a v Chotčinách na Chýnovsku uhynulo devět slepic a kachen.

Nakažené opeřence usmrcují hasiči. U velkochovů je do ohnisek nasazeno kolem 40 hasičů a dalších 20 poskytuje týlové zabezpečení, takže se starají o dekontaminaci, občerstvení apod. Všichni jsou nasazeni ve svých volných dnech, takže pracují přesčas, mzdový rozpočet s těmito mimořádnými výdaji počítá.

Mrtvé ptáky čeká poslední cesta – do asanačního závodu, lidově kafilerie. V kraji takové zařízení není, proto se materiál zpracovává v Biřkově na Plzeňsku či ve Věži u Havlíčkova Brodu.

Obavy spotřebitelů, zda si mohou z obchodu přinést kontaminovanou drůbež či výrobky z nakaženého masa, jsou podle ředitele krajské veterinární správy Františka Kouby neopodstatněné. Jsou uplatňovány velmi přísné veterinární kontroly, takže infekcí zasažené maso nemá šanci proniknout do obchodů či výroben, veřejnost může bez obav nakupovat a konzumovat vše jako dosud.

Podle Hany Šťastné, ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje, je ptačí chřipka pro jihočeské chovatele drůbeže velmi nemilou aktuální hrozbou. Zřejmě daní za působení v rybníkářské krajině. „Protože většinou se virus šíří skrze nekontrolovatelné vodní divoké ptactvo, je velmi těžké, i přes dodržování přísných veterinárních opatření, mít nákazovou situaci úplně pod kontrolou,“ říká Hana Šťastná. Na tržní ceny drůbeže ale velké ztráty v chovech zřejmě nebudou mít vliv. „Nicméně, i kdyby ptačí chřipce padly za oběť všechny komerční chovy drůbeže v regionu, nebude to mít vliv na cenu drůbežího masa či vajec na spíše přebytkovém trhu,“ říká Hana Šťastná. Připojuje ale, že věří, že pokud se stát a pojišťovny neobrátí k dotčeným zemědělcům a rybářům zády, tito se zdárně s dočasným problémem vypořádají a do „opeřeného“ chovatelského a tržního procesu se vzhledem k historicky kvalitní produkci brzy úspěšně vrátí.