Sledované je nyní hodně čapí hnízdění, díky mediálně známému páru v Dubném. Samec se tam objevil už před polovinou února, samice po polovině března. Kolik vajec běžně čápi snášejí? Zhruba kdy by se mohla klubat mláďata a ovlivňuje snášení počasí?

Čápi mívají dvě až čtyři vejce, nejčastěji tři. Vejce inkubují třicet až třicet čtyři dnů. I když čápi občas brzo přiletí, většinou čekají na lepší počasí, než začnou snášet, ale stává se, že sedí zasypáni sněhem. Tak do deseti dnů můžeme čekat, že se v Dubném začnou líhnout mladí čápi.

Přiletěli čápi letos dříve než obvykle? Když byla mírná zima?
Celkově je trend, že čápi přilétají dříve, a dokonce jsou 
i páry, které neodlétají. Dobře známý je pár z komína lihovaru v Blatné, který od roku 2006 přečkává zimu v okolí hnízdiště, ale je v nekrutějších mrazech přikrmován na sádkách kusy ryb. Pravdou je, že tenhle pár tuhle zimu odletěl, možná proto, že samice ovdověla a nový partner ji „přesvědčil" k migraci. Další takové páry jsou v Dobřanech na Plzeňsku nebo u Náměště nad Oslavou.

Na zimoviště odlétají čápi na jih Afriky? Letí tam, i když je mírná zima?
Většina našich čápů létá na jihovýchod tropické Afriky, letí tam přes Balkán a Přední východ, ale část, především jihočeských čápů, letí jihozápadním směrem na nově vznikající zimoviště ve Španělsku a Portugalsku. Tato zimoviště vznikla v reakci na nový způsob obživy čápů, ti se zde celou zimu živí odpadky, které v hejnech sbírají na skládkách.

Kolik čapích párů na jihu Čech hnízdí?
Na území Jihočeského kraje hnízdí okolo sto párů čápů bílých, což je poměrně významná část z celé české populace, která má okolo osmi set hnízdících párů.

Jak je to třeba s divokými husami. Je možné je ještě vidět na tahu nebo už jsou pryč a kam od nás letí? A letí s nimi v obdobný čas i jiné druhy tažných ptáků, třeba racci?
Divoké husy jsou v našich podmínkách nejčastěji zastoupeny třemi druhy. Dva 
z nich, husa polní a běločelá, 
k nám létají zimovat ze Skandinávie a severu evropského Ruska. Ty už opravdu z velké části odletěly na svá severská zimoviště, i když je možné příležitostně ještě nějaké objevit,v průběhu dubna ale odletí i poslední. S nimi odlétá několik dalších druhů vodních ptáků například někteří rackové, ale husy polní a běločelé tvoří asi dominantu vodních ptáků, kteří u nás zimují, na jižní Moravě to jsou někdy i desetitisíce kusů.
No, a pak máme husu velkou, předka naší husy domácí, která u nás hnízdí a naopak odlétá na zimu. Ta ovšem přilétá (většinou z Itálie a Balkánu) často už v lednu.

Labutě někdy laik vidí v zimě tak často, že by řekl, že přestaly odlétat už před lety. Je to tak? 
A ovlivňuje to třeba krmení ptáků ve velkých městech?
Labutě velké nikdy nevykazovaly přísně tažnou aktivitu. Pouze severské populace mají tendence odlétat na jih 
a i u nás se tak mohou v zimě objevit ptáci například z Pobaltí.

Naše hnízdní populace vždy vykazovaly takzvanou potulku, to znamená, že v závislosti na podmínkách se ptáci nepřesouvají, ale snaží se zůstávat na jedné lokalitě dokud to situace dovolí. Většinou se pouze přesouvají na nezamrzající vody, nejčastěji do velkých měst. Je tedy nasnadě, že přikrmování může výrazně ovlivnit jejich ochotu neodletět. Na přikrmování podobně reaguje více druhů ptáků, a to nejen vodních, ale i třeba zrnojedi (ptáci, kteří se živí semeny – pozn. red.), kteří, především v zimách s větší sněhovou pokrývkou, nemusí odlétat a zdržují se poblíž lidských sídel.

Kdy začnou labutě snášet vejce, kolik jich mívají a kdy se budou klubat mladé?
Většina labutí už by touto dobou měla sedět na vejcích, mívají tak pět až sedm vajec
a už by se mohla objevovat 
i první mláďata.

Jaké druhy ještě můžeme čekat? Kdy se objeví například vlaštovky a čejky?
Nyní jsme v období, kdy už přiletěly druhy zimující ve Středomoří , pěnice černohlavá, budníček menší a začínají se už objevovat i druhy, které zimují v tropické Africe, například právě vlaštovky nebo jiřičky. Čejky přilétají také už začátkem března a touto dobou už by měly být na hnízdištích.

A poslední budou rorýsi?
Jedním z posledních druhů, které k nám přilétají, jsou opravdu rorýsi, první se objevují nejdříve v druhé polovině dubna, ale jako úplně poslední se u nás objeví druhy zimující v Indii, což jsou ze Sibiře nově se šířící druhy jako hýl rudý, lejsek malý nebo budníček zelený. Ty se objevují mnohdy až na přelomu května a června.

V Českých Budějovicích už roky mají své kolonie havrani. Kdy začnou vejce snášet oni, kolik jich mívají a kdy by mohli vyvést mladé?
Havrani už pravděpodobně také sedí na vejcích, mívají tři až pět vajec a mláďata se budou líhnou po šestnácti až dvaceti dnech inkubace.

Kolik je asi havraních párů 
v Českých Budějovicích a pak 
v jižních Čechách? Změnily se nějak jejich stavy v posledních letech?
V loňském roce bylo na území Českých Budějovic napočítáno 432 hnízdících párů celkem v osmi koloniích, největší kolonie je u Střeleckého ostrova – 163 hnízdících párů. Celkově havrani v Českých Budějovicích přibývají, v roce 2003 bylo 336 hnízd, objevují se stále nová hnízda nebo jen minikolonie například na sídlišti Šumava nebo u Kauflandu. Jižní Čechy hostí dvě velké kolonie, českobudějovickou a druhou ve Veselí nad Lužnicí, kromě toho havrani občas zahnízdí i jinde, takže celková populace Jihočeského kraje se odhaduje na 1000 hnízdících párů, což je přibližně jedna čtvrtina celkového republikového stavu.

Poslední až z IndieJako úplně poslední se u nás ze stěhovavých ptáků objeví druhy zimující v Indii, což jsou ze Sibiře nově se šířící druhy jako hýl rudý, lejsek malý nebo budníček zelený. Ty se objevují mnohdy až na přelomu května a června.