Mladá maminka Martina vlastní spolu s bratrem domek po prarodičích. „Chystám se ho prodat a bráchu nebudu prakticky vyplácet. Všechno, co by dostal, mi dluží. A začalo to před lety tím, že si půjčil na luxusní dovolenou s přítelkyní. Pak si musel půjčit na splácení půjček a spadl do dluhů až po uši. Pomohli jsme mu celá rodina, ale teď má zase dluh u nás,“ krčí rameny.

Tento případ není vzácným jevem. Jen nešťastníků, kteří hledají pomoc v Poradně Eva při českobudějovické Diecézní charitě, bývá mnohdy až pět denně. Mnozí z nich odstartovali své problémy právě půjčkou na drahou dovolenou.

„Není rozumné se kvůli dovoleným zadlužovat. Trvalý účinek z takovéto investice je kromě hezkých zážitků nulový a taková půjčka může dostat do vážných problémů i středně příjmové vrstvy obyvatel,“ upozorňuje vedoucí poradny Lucie Kolářová.

Dluhy rostou

Toto pravidlo se snaží klientům opakovat i v případě jiných drobných půjček. Za dobu, co se poradenské činnosti věnuje, by mohla vyprávět o řadě případů, kdy původně nepatrný dluh několikanásobně nakynul.

„Typický je příběh jedné klientky, která už neměla peníze na běžný provoz domácnosti. Tak se rozhodla, že si vezme v bance šest tisíc korun. K nám přišla, když už splátku asi dvakrát nezaplatila a dostala smluvní pokutu, která byla zahrnuta v podmínkách úvěru. Nakonec i s úroky dluh vzrostl až na dvaadvacet tisíc korun,“ vzpomíná na jeden z nešťastných případů Kolářová.

Mnozí lidé si stále neuvědomují, jakou zátěž na sebe berou, pokud si vezmou půjčku. „Jedna z mých klientek si půjčila třicet tisíc od renomované banky, ale vrátit musí pětačtyřicet tisíc korun,“ připomíná vedoucí poradny.

Chybí uvážlivost

Nezřídka se setkává i s lidmi, kteří neumí s penězi nakládat uvážlivě. „Vysvětlujeme jim, že nemohou utratit všechny peníze hned, a co je pro ně prioritní, například nájem a poplatky za energie. Snažíme se, aby získali přehled o svém hospodaření. Potýkáme se však s tím, že lidé, kteří žijí dlouhodobě v chudobě, si odvykli plánovat. Oni, když dostanou sociální dávky, tak si chtějí alespoň krátce dopřát a dát si k jídlu maso,“ řekla.

Část sociálně slabých vrstev dluhy řeší tak, že si půjčují stále další peníze. Pak už se přestávají o své dluhy starat, nepřebírají poštu, nechodí k jednáním s věřiteli a neuvědomují si, že tak se ze svých potíží nedostanou.