Vorařské řemeslo, které zajišťovalo dopravu dřeva po vodě do Prahy a dále, zaniklo na Vltavě začátkem padesátých let minulého století, a to když se začala stavět tak zvaná Vltavská kaskáda.


„Stavíme tady první vorovou tabuli ze smrkového dřeva, chceme ji mít hotovou do příští soboty. každý večer na voru budeme pracovat,“ uvedl v sobotu při stavbě Jan Pöschl, předseda spolku Vltavan, který se o vorařství v Purkarci stará. „Na první tabuli bude všechno jako dřív. To jsou dvě vesla, vrátenský a pacholčí, ohniště a vzadu bokem je veslo zvané veslabejch,“ popisuje předseda budoucí podobu expozice.


Chlapi nejsou ve stavění dřevěných dopravních prostředků žádní zelenáči. Rukama Purkareckých prošlo již pět vorů. „První byl pro film Cirkus Humberto, který se točil tady na Vltavě. Druhý jsme pak dělali pro slavnosti v Praze,“ vypočítal Pöschl jen některé stavby vorů.


V Purkarci stále žijí ti, co voroplavbu na Vltavě ještě pamatují. „Já si pamatuji, jak vory pluly už jen do Jaroslavic, můj děda se ale plavil až do Prahy. Odtud ze vsi pocházelo pět až šest vynikajících vorařských part,“ zavzpomínal purkarecký rodák a dlouholetý předseda Vltavanu Václav Kříž. „Já jsem se na plavení chodíval dívat,“ doplnil pamětník Kříž. Postavený vor bude plnit funkci expozice.