Stávající Zlatý most nebyl pro tramvaje způsobilý, proto byl později odstraněn a postaven nový. Z mostu směrem na Linecké předměstí nevede vozovka v ose mostu, ale zatáčí vlevo a vede po spodní straně bývalého Wilsonova náměstí kolem hostince U zlaté husy.

Z mostu jede tehdejším úředním jazykem hovězí povoz. Nejde dobře určit, tahají-li vůz krávy nebo voli (nejsou vidět tělní partie, podle kterých by to šlo určit). Zdá se, že jsou to krávy, poněvadž volové bývají mohutnější a ve městě jich bylo přihlášeno poměrně málo.

V období 1. republiky bylo ve městě kolem 35 volů a 30 býků. Býci ovšem mají jiné zájmy než tahat naložené vozy, takže se na tranzitu nepodíleli. Postupně kravských potahů ubývalo. Delší čas se udržely povozy volské při svážení ledů do pivovarské lednice Měšťanského pivovaru.

Při statistickém přesném sčítání vozidel na Mariánském náměstí, které prováděla stráž bezpečnosti za měsíc květen 1932 projelo náměstím 22 715 potahů koňských a jen 104 potahů hovězích. I tak jely přes Mariánské každý den nejméně tři hovězí potahy. Nečekaně je vysoký přejezd koňských potahů, který znamená, že průměrně denně jelo přes Mariánské náměstí 733 koňských potahů. Pravděpodobně jde o potahy nákladní, hospodářské a kočáry, tudíž nejsou v tom zahrnuty důstojníci na koních, kteří jezdili na cvičák do Čtyř Dvorů.

Celkem projelo Mariánským náměstím v květnu 1932 v denní době od 7. hod. ráno do 7. hod. večer 81 950 vozidel. Z celkového počtu projelo 33 277 osobních automobilů, 14 677 nákladních, 6 755 motocyklů (sólo), 4 422 motocyklů s přívěsným vozíkem, 22 715 potahů koňských a 104 potahů hovězích.

Městská stráž bezpečnosti zjišťovala průjezdy od roku 1927. Nejvíce vozidel za jeden den projelo náměstím dne 4. května 1933 a to 3 019. V roce 1933 stráž bezpečnosti počítala také cyklisty. Dne 18. května 1933 v době od 17. do 19. hodiny napočítala 1 295 cyklistů.

Koňské a hovězí potahy projíždějící městem nemusely být vždy ustájeny ve městě. Počet domácích zvířat sledovala také policie a předkládala státnímu statistickému úřadu. V roce 1911 bylo ve městě a na předměstích (bez Čtyř Dvorů, Rožnova, Suchého Vrbného a Mladého, které byly tehdy samostatné obce) 225 kobyl, 84 koňů, 207 valachů, 4 hřebci, 466 dobytka hovězího, 32 býků, dále 338 koz, 38 ovcí, 595 vepřů, 7 kanců a 3 králíci. Z drůbeže 5084 slepic, 47 kachen, 96 hus, 251 holubů a 183 ks jiné drůbeže.

Kanci se evidovali samostatně, protože měli jiné úkoly než vepři. Kozlové či puci se ale zvlášť neevidovali, i když měli podobnou „práci" jako kanci. Překvapují jen 3 králíci a také 96 hus. Později si skoro každý ve městě krmil (šiškoval) na dvoře husu. Husa dlela v posadě a rychle přibývala na váze. Podle pamětníků byl z vykrmené husy hrnec sádla a hrnek jater na paštiku.

Potahů ubývalo s rostoucím počtem automobilů. V roce 1926 bylo ve městě napočítáno 499 koní, 356 krav, 35 volů, 7 ovcí, 541 koz, 597 prasat, 314 králíků, 338 kohoutů a 6 911 slepic. Podle kočích byli volové velmi silní, ale málo učenliví. Krávy se přestaly na potah používat v souvislosti se zvýšeným zájmem o mléko, máslo a sýry. Rostl počet králíků. Úbytek koňských potahů měl za následek, že z koloritu ulic mizeli oblíbení ptáci chocholouši, kteří neohroženě běhali na vozovce a sbírali nestrávená semínka rostlin v koňských koblihách.

Autor: Jan Schinko