Mlékařka paní Kocarová nalévala mléko do konviček a fialovou tužkou přeškrtla na lístku den a položku „mléko“. Počet konví dává přehled, kolik se asi za den spotřebovalo v Biskupské a okolí mléka. Dnes je v prostorách bývalé mlékárny pohřební služba, která se sem přestěhovala z rohového domu Hroznová – Piaristické náměstí.

Od 19. století bylo v domě cukrářství Aloise Libische, založené v roce 1837. To zde stál široký goticko-renesanční dům, u kterého Jaroslav Kubák zjistil podle kupních smluv, že za sládka Adama Scherhakla v 17. století byl dům lokalizován „u zdi a u vodních dvířek“. Zřejmě v Biskupské ulici, která byla tehdy slepá a končila na hradbách, byla ve vysoké hradbě branka na parkán a k vodě.

Zcela vpravo na snímku je část rohového domu Biskupská – Široká, známý jako bývalá rybářská restaurace U Železné panny, nebo jako kavárna Corso. Zábradlí na balkoně v 1. patře má kubistické tvary, ale pochází až z 20. let 20. století. Dům na protějším rohu býval už v roce 1608 dům várečný, asi s hospodou, i když ta doložena není.

Od roku 1928 do německé okupace měla v domě židovská obec modlitebnu, zvanou zimní synagoga. V nové době zde bylo ředitelství Potravin, Obuvi, po roce 1990 restaurace Luculus. O dům měla zájem firma McDonald, ale usadila se nakonec v Lannovce. Dole na domě je reklamní tabule s nápisem VESELÝ. To byl nožíř, jeden z posledních soukromníků ve městě. Léta se držel v Široké ulici..

Výraznou budovou v Biskupské ulici je střízlivý objekt biskupství s věží. Střízlivý na to, že byl stavěn v době vrcholného baroka, které se vyznačovalo členitými tvary a výtvarnou prací s prostorem. V letech 1763 až 1769 vykupovali piaristé mezi Širokou a Radniční původní soukromé domy a poté v několika etapách v těch místech postavili seminář a kolej. Poslední dům, blíže k Radniční, koupili v roce 1772 a měli dále v plánu na rohu Biskupské a Radniční postavit piaristický kostel.

Ale v roce 1783 rozhodl císař Josef II. dvorním dekretem ze dne 5. 12. 1783 o zřízení biskupství v Budějovicích. Další dekret vydal Josef II. dne 27. 5. 1785, ve kterém nařídil upravit piaristickou kolej pro potřeby biskupství a doslova, co možná nejvíce šetřit. To nařízené šetření způsobilo, že se budova nevylepšila, i když byly připraveny plány na jinou věž (rokokovou) a na průčelí členěné pilastrovým řádem. Střední rizalit měl být dle plánu završen tympanonem s hodinami a ozdobnými vázami. Budova ale barokní je a má barokní klenby, chodby i domácí kapli.

V piaristickém semináři se zařídilo biskupství a piaristé se odstěhovali do dominikánského kláštera, který byl volný, protože řád dominikánů Josef II. zrušil (zrušil i kapucíny v Kněžské ulici). Oficiálně bylo budějovické biskupství slavnostně vyhlášeno papežskou bullou ze dne 20. 9. 1785. Prvním budějovickým biskupem se stal Jan Prokop Schaffgotsche, který byl předtím kanovníkem v Olomouci. Následně byl biskupovi přidělen kostel sv. Mikuláše, který byl tím povýšen na katedrálu.

V 19. století sídlil v budově biskupství Okresní soud. I když biskupství vypadá spíše jako barokní kasárny, ustálil se pro budovu název biskupský palác. V období 1. republiky sídlilo v biskupském paláci Velitelství III 48. polního praporu a Brigádní soud. Za socialismu sídlila v biskupském paláci Krajská manželská poradna a Okresní výbor Svazu invalidů.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem.
V jeho pokračování zůstaneme ještě v Biskupské ulici.

Jan Schinko