Žitný mlýn patřil k Přednímu mlýnu. Vlevo od mlýnu je vorová propusť, vpravo jez. V pozadí od leva část nájemního domu v Hroznové ulici, patrový domek zvaný Horských, zbrojnice, Drazdíkův dům, polygonální bašta a klášterní kostel Obětování P. Marie. Za Žitným mlýnem vpravo vyčnívá část budovy kláštera dominikánů.


Pohledy na historické jádro města od západu vždy zabírají obrovskou gotickou hmotu klášterního kostela a nenápadný vlastní dominikánský klášter. V klášteře sídlili dominikáni. To byl kazatelský žebravý řád mnichů. Čas od času se „vynoří“ otázka, jak to, že si žebravý řád postavil tak velký kostel, když ve městě hlavní kostel pro obyvatele stál jinde. Přičemž klášterní kostel stavěla poměrně drahá stavební huť (talé Zlatou Korunu a Zvíkov). Nabízí se domněnka, že v královském městě měl určité zájmy král Přemysl Otakar II. Tomu nahrává i to, že podle tradice má být v každém pořádném královském městě královský hrad.


Odborník na hrady PhDr Tomáš Durdík, DrSc, zahrnul Č. Budějovice do své Encyklopedie českých hradů (rok vydání 2000): „Existence hradu v Č. Budějovicích není přímo doložena. Některé indicie však napovídají, že zde hrad krátce existoval či spíše měl existovat. V roce 1265 byla plocha kláštera dominikánů rozšířena o sousední „areu“, která se svými dimenzemi vymykala z běžné městské parcelace. Tuto plochu ještě Bohuslav Balbín označil jako curia.“ Termín curia znamená dvůr, významný dvůr, nádvoří, nikoli dvůr – dvorek u obytného domu. Dále Tomáš Durdík uvádí: „Skutečnost, že v Č. Budějovicích není připomínán hrad, s ohledem na značnou exponovanost města v královské politice, značně překvapuje. Je však možno předpokládat, že při rozměřování města se se stavbou hradu na výhodném místě vedle dominikánského kláštera počítalo.“ Vyslovil také názor, že mohutná čtverhranná obytná věž (měl na mysli zřejmě Rybářskou bránu) mohla souviset s hradem, stejně tak mohla ovšem souviset s posilováním hradeb za Václava IV.
Faktem je, že area, curia či dvůr vedle kláštera měla čtverhranný půdorys vymezený stranou kláštera, hradbou a dvěma ulicemi, z nichž jedna (Hroznová) vedla k bráně. Zbrojnice – solnice a domy v Hroznové byly postaveny později. Tomáš Durdík říká, že vzhledem k rozšiřování klášterního areálu by k opuštění záměru či k minimálně k významné redukci stavby hradu mělo dojít ještě za Přemysla Otakara II. „Co, a zda vůbec něco z hradu bylo skutečně vystavěno, nejsme za současného stavu (pozn. 1999/2000) vědomostí schopni posoudit.“


V roce 2001 byl prováděn v prostoru u penzionu Klika v Hroznové ulici záchranný archeologický výzkum před výstavbou nového objektu. Čekalo se, že se něco zajímavého objeví. Trochu i to, že by se mohly najít pozůstatky přemyslovského hradu. Ale nenašly se. Objevily se zbytky gotické keramiky, základy domu, studna, lité maltové podlahy a také základy pece, která asi souvisela s lázeňským domem, který zde stál na přelomu 15. a 16. století při vnitřní straně městských hradeb. Budějovický hrad se tedy zase nenašel, ale ještě to není vyloučeno. Mohl stát nebo spíše se začít stavět v místech, kde je zbrojnice – solnice ze 16. století.