Nejstarší dvory, nebo jejich části, jsou na snímku v pozadí vpravo. V roce 1869 byla v místech jádra Čtyř Dvorů postavena kaple sv. Vojtěcha. Za kapličkou bývala kašnička, do které přitékala pramenitá voda.

Čtyři Dvory se v 19. a 20. století, to už jako obec, rychle rozvíjely. V roce 1930 měly již 4 276 obyvatel a vypadaly jako město. Na železniční trati do Plzně měly svou zastávku ČTYŘI DVORY, i když až u Hvízdala V roce 1952 byly administrativně připojeny k městu České Budějovice.

Na snímku je zachycena část Čtyř Dvorů od Branišovské ulice směrem do města. Na snímku z roku 1986 to je původní komunikace středem obce. Právě v r. 1986 projednával MěNV rozšíření Husovy třídy v tomto úseku a předkládal tři varianty, kudy povede nová silnice: rozšířit ji před kapličkou, za kapličkou, anebo přes kapličku.

Rozhodlo se pro variantu „za kapličkou“, čímž se kaplička a nejstarší část Čtyř Dvorů zachovaly. Čekalo se, že vedle kapličky zůstanou stát dva domy s bufetem U kapličky, původně výroba a výčep lihovin u Steinů a u Toncarů, ale byly zbořeny. Byl tam také obchod smíšené zboží a školní potřeby Jana Pilbauera (na snímku je z těchto dvou domů vidět jen střecha za stromovím).

Dva osamocené patrové domy z přelomu 19. a 20. století na snímku vlevo stojí proti ústí Studentské ulice. V levém bývala prodejna Obuv v pravém hokynářství u Voráčků. Na rohu Studenstké v secesním domě z roku 1913 bývaly potraviny. Blok domů na snímku vpravo vzadu představoval staré obchodní centrum Čtyř Dvorů. Byly tam obchody TABÁK, MASO - UZENINY a OVOCE – ZELENINA. Cukrárna byla mezi Studentskou a Branišovskou (dnes Hoch).

Komunikačním uzlem byl dům s nápisem KULTURNÍ DŮM, OSVĚTOVÁ BESEDA. To byl od konce 60. let 20. století Klub 17. listopadu Vysoké školy zemědělské, ale politickým orgánům se Klub nelíbil, zejména poté, co studenti jako jedni z posledních ve městě veřejně nesouhlasili s ruskou okupací a ještě si dovolili vydávat nezávislý časopis Dalila. Klub byl z politických důvodů uzavřen. Léta se v domě nic nedělo, až byl osazen skříňkami, které patřily KSČ, SČSP, Občanskému výboru, Národní frontě apod. (souhrnně se to nazývalo „názorná agitace“) a nápisem „Kulturní středisko, Park kultury a oddechu, Kulturní středisko MDK“. Později se v názvu objevilo lákavější slovo BESEDA.

V přízemí vzadu byl velký sál, vpředu klub, v patrech klubovny a místnosti pro semináře. Mimo jiné tam také přednášel zájemcům šachovou teorii kandidát šachového mistra Hora. V období 1. republiky byla v domě restaurace a trafika Josefa Čutky a Terezie Schramové. V domě vedle směrem ke Studentské měl Antonín Vlček obchod uhlím, dřívím a vápnem. Sídlil zde také obuvník Jan Ambrož. V dalším domě bylo řeznictví a uzenářství Josefa Jaukara. V secesním domě na rohu Branišovské z roku 1910 (na snímku je vidět vpravo malá část domu) u Berounských měla Alžběta Berounská hokynářství a Josef Berounský pekařství. Za socialismu Služba, výrobní družstvo VDI, středisko Textil, provozovna č. 16.

Silnice na snímku je původní výpadovka z města, ale u parku ve Čtyřech Dvorech vedla vpravo jako stará Vodňanská. Vlevo rovně kolem hotelu Union ke kasárnám a dále k bývalému hostinci U cara je to císařská silnice z roku 1816 - nová Vodňanská.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem.
V jeho dalším pokračování se projdeme Širokou ulicí.

Jan Schinko