V domě byli také Johann Weinwurm, Vávrovští, Josef Kodíček a další, ale Karel Kratochwil je znám svým činorodým nakladatelstvím a vydáním německy psané knihy o městě s názvem Heimatbuch s cennými kresbami budějovických domů a zákoutí, které již zanikly, od Friedricha Blumentritta.

Karel Kratochwil, původem Polák z Krakova, nejprve pracoval v nakladatelství Moldavia v Nádražní třídě a v roce 1923, když získal ve městě domovský list, založil vlastní nakladatelství. Začínal s antikvariátem a půjčováním knih. V roce 1933 se mu ekonomicky nedařilo, což byl asi jeden z důvodů, proč se vrátil domů do Krakova, kde měl rodinné příslušníky.

Dům by se mohl označit také jako Knoflíkářský dům, poněvadž v 18. a 19. století byla v domě po několik generací knoflíkářská dílna. Na začátku 20. století se zde usadil Karel Vávrovský, kloboučník – klobouky, čapky, kožešiny ve velkém výběru. Později kloboučník Václav Vávrovský. Josef Vávrovský byl bankovní úředník. Před rokem 1923 si zařídil v domě Josef Kodíček obchod galanterním, krátkým a módním zbožím.

V roce 1923 již Karel Kratochwil, který si hned pořídil motorovou tříkolku Antiquariat Kratochwil státní poznávací značky OXX – 889, kterou rozvážel po městě noviny. Původně před rokem 1923 přihlásil Karel Kratochwil živnost v Divadelní ulici, ale není zjištěna přesná adresa, pravděpodobně Divadelní č. 15.

Za Kratochwila sídlil v podloubí vpravo Antonín Kahrer, střižní zboží. V patře „MODES – ROBES, Ludmila Gottliebová, I. etage“. Po roce 1945 sídlila v domě krátce firma s dlouhým názvem - Svoboda, tiskařské, nakladatelské a knihkupecké podniky, knihkupectví České Budějovice.

V letech 1948 až 1955 se firmy překotně přejmenovávaly, až se zde ustálil Krajský podnik KNIHA, Antikvariát. Mohou se připomenout texty na portálu v podloubí: „ANTIKVARIÁT, Kupujeme staré tisky, bibliofilie, díla cestopisná – historická, knihy o umění, beletrii, spisy pro mládež. Kupujeme a hotově platíme knihy všech oborů, české i cizojazyčné, jednotlivě i celé knihovna“. Antikvariát se v letech 1988 a 1989, v době opravy domu, přestěhoval do Jeronýmovy ulice, v roce 1990 se vrátil, ale zanikl v roce 1922.

V období socialismu sídlil v domě v 1. poschodí Krajský pedagogický ústav, filmové a zvukové středisko a dále organizace Neptun, ZO Svazarmu, klub sportovních potápěčů. Vedle v domě bylo knihkupectví, kde se ve čtvrtek ráno často tvořily fronty na nové knihy. V antíku zase bývalo plno za poledne (dalo se sehnat i něco, co prošlo do prodeje bez cenzury). Antikvariát však nenavazoval na Karla Kratochwila a ani nevyužil jeho zavedeného chvalně známého „Antiquariatu“.

Renesanční dům na úzké gotické parcele, sahající kdysi až do Široké ulice, byl zvýšen o druhé patro v roce 1825. V roce 1923 se zde etabloval Karel Kratochwil, který v roce 1925 nechal zcela přestavět průčelí domu v dobové moderně s prvky doznívajícího kubismu. Předchozí fasáda byla klasicistní. Patro bylo vysazeno z líce a podepřeno konzolami v podobě sov (alegorie moudrosti a vědění). V přízemí byla přitom odstraněna část renesančních křížových kleneb. V chodbičce na první dvorek je zazděný pozdně gotický portálek, v mezipatře tvoří vstup do firmy zabývající se zbraněmi a střelivem goticko – renesanční sedlový portál. Částečně se zachovalo renesanční schodiště a kamenný krakorec, který drží valenou klenbu chodbičky a sekci schodiště.

Od roku 1992 je v domě firma Halada, klenoty, šperky. Antikvariát doprodával v zadním prostoru knihy za snížené ceny asi ještě rok.

Jan Schinko