Tato křižovatka ve tvaru písmene „Y“ měla ještě jednu větev ze Čtyř Dvorů na Dlouhou louku, takže vytvářela dohromady v půdorysu trojúhelník. Byla vybudována v letech 1940 až 1942 současně s „dálnicí“ k letišti.

Do roku 1940 stál v ose Dlouhého mostu Bělohlávkův dvůr. Silnice do „Čtyráku“ těsně za Dlouhým mostem zahýbala vpravo a obloukem kolem zdi zahrady Lannovy loděnice směřovala k Sattlerově továrně. Vlevo kolem Vltavy vedla jen klikatá polní cesta k Valše a k Zátkově pekárně. Odbočka z ní vedla k městským sádkám, k německé rolnické a lesní škole a dále na Švábův hrádek.

Do roku 1942 byla postavena k letišti betonová rovná silnice, které se běžně říkalo dálnice. Nebyl to přímo litý beton, ale malé kostičky v betonové směsi. Za socialismu se o této technicky zajímavé silnici příliš nemluvilo, poněvadž se stavěla za německé okupace pro letiště, které obsadili Němci. Podle dokladů zabrala letiště 8. stíhací letecká divize Luftwaffe. „Dálnice“ byla vedena mimo Litvínovice. Končila u provozních budov letiště. Její silniční těleso slouží dosud silnici E 55. Slušná silnice, ale ne již „dálnice“ vedla ještě dál za Nové Homole, kde u dvora Koroseky byla postavena opravna leteckých součástek.

Stará silnice z mostů u vodárny do Křemže procházela Litvínovicemi, Planou a Homolemi. Dálnice a stará silnice tvořily u Litvínovic čočkovitý okruh, na kterém se v 50. letech 20. století jezdily motocyklové závody. Účastnili se prvotřídní jezdci jako Malina, Koštíř, Parus, Helikar (Šťastný není doložen, i když na Hluboké v té době startoval), z budějovičáků Pártl, Bareš aj. Letiště se po válce opravilo a od 22. 9. 1945 bylo sídlem 2. letecké divize, kterou tvořili bývalý příslušníci 312. čs. stíhací perutě RAF.

České Budějovice již v roce 1947 plánovaly přeložit státní silnici I. tř. č.3 na levý břeh Vltavy, kde měla navazovat na „dálnici“. Počítalo se s tím, že po každé straně této rychlodopravy bude pás široký 2,5 m pro cyklisty. Z letiště začala létat do Prahy pravidelná linka, dvakrát denně do Prahy a zpět, doba letu 40 minut. Připravovaly se i další vnitrostátní letecké linky. Ale po únoru 1948 nastal útlum. Letecké linky byly zrušeny a letiště v roce 1950 upraveno pro vojenské účely.

Přeložení státní silnice na levý břeh Vltavy se uskutečnilo v rámci akce „levobřežka“ až skoro o 40 let později (bez pruhů pro cyklisty). V listopadu 1984 byl otevřen most u Voříškova dvoru a v roce 1985 se začala levobřežka rýsovat. Tehdy jako evropská silnice E 14, později E 55. Do té doby procházela E 14 městem (Pražskou, Na sadech a Lidickou).

Z Dlouhého mostu kolem bývalého Bělohlávkova dvora (Knappův dvůr zůstal, stojí mimo osu Dlouhého mostu) vedla historická silnice ve směrech Vodňany a Hluboká. V letech 1811 až 1816 byla do Vodňan vybudována nová císařská silnice, která se vyhnula Remlovým Dvorům a Českému Vrbnému.

V ohbí císařské silnice poblíž Českého Vrbného byl postaven zájezdní formanský hostinec U červeného orla, který v lednu v roce 1823 navštívil ruský car Alexandr I. Vracel se z kongresu ve Veroně do Ruska. Přenocoval v Linci a další den chtěl být v Plzni, ale byl zrovna velký mráz, proto se rozhodl přespat na Hluboké. V hostinci jedl, popíjel víno a odpočíval. Hostinskému Josefu Semelkovi dal 34 zlatých dukátů. Hostinec potom nechal magistrát města přejmenovat na U ruského cara Alexandra. Klasicistní objekt hostince se dostal do prvotního soupisu památek v roce 1962, ale v konečné verzi nemovitých památek se na něj nedostalo. Zbořen byl v roce 1985.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. V jeho dalším díle projdeme Scheicherův dům v Kněžské ulici.

Jan Schinko