Nabízí se úvaha, mohl-li rytíř Hýř vyměřit náměstí přesně ve středu historického jádra. Mohl, ale asi respektoval spojovací cestu mezi Budivojovicemi a Rožnovem. Plocha náměstí je větší než kterýkoli domovní blok.

Zakládací listina města nebo skici a plány se nezachovaly (lze pochybovat jestli vůbec existovaly). Nejsou známy představy krále, jak velké chtěl mít Budějovice. Podle velkého náměstí a velkého klášterního kostela (téměř královského, chybí už jen královský hrad) měl zřejmě představu velké metropole na jihu Čech. Ta se později vyplnila.

V Bedřichově průvodci z 19. století stojí stručný popis Budějovic: „Město katolické, dosti velké a pěkné, ulice rovné, rynk velký, kostel pěkný a při něm vysoká věž z štukového kamene jest.“

Náměstí se po staletí označovalo jako Rynk, Rynek, Platz, Markt, Náměstí, někdy Hlavní náměstí apod. Až v roce 1915 byl schválen název Náměstí císaře Františka Josefa (Kaiser Franz Josef – Platz). Potom v roce 1918 Náměstí Svobody. Nejdéle se drželo Žižkovo náměstí. Tak, že to málem zdomácnělo. Přitom zeman Jan Žižka z Trocnova v podobě sochy na koni se dostal na náměstí před radnici vlastně nedopatřením (měl stát původně v Praze). Na dobovém snímku stojí před radnicí socha JUDr. Zátky.

Na Dlouhé louce nejsou v roce 1936 žádné stromy. Jen kolem staré silnice do Litvínovic je stromořadí. Později Dlouhou louku přepažila „dálnice“ od Dlouhého mostu k letišti. Opticky vedle velké radniční věže je hvězdárna, za ní valcha, také bez stromů. Ale Dlouhá louka byla zelená, sady také, takže platilo a snad stále dosud platí stanovisko Jana Nerudy, který poté, co navštívil na konci 19. století město a ve fejetonu přirovnal Budějovice k italské Florencii, uvedl básnickým jazykem: „Voda a zeleň objímají město jako prsten skvostný“.

Na náměstí se právě koná jarní trh (nebo podzimní), vlevo na snímku se předělává výhybna tramvají, kolem Samsona již nerostou stromy, Wichtův obchodní dům má už jednu arkádu loubí místo původních dvou, nerýsuje se ještě šachovnice keramické dlažby a před sportovním obchodem Schrabal vedle radnice stojí benzinová pumpa Vacum Oil Company.

Před 2. světovou válkou a krátce po válce byly na náměstí čtyři benzinové čerpací stanice. Před hotelem U tří kohoutů se též čerpal benzin společnosti Vacum Oil Company, před hotelem Zvon měl pumpu Ing. Bareš s názvem Robot – benzin. Třetí byla před Schrabalů a čtvrtá poblíž cukrárny U Metelců na severní straně náměstí. Na straně hotelu Slunce pumpa nebyla, i když někteří pamětníci mají dojem, že byla i tam.

Náměstí bylo od počátku veřejným prostorem, kde se konaly trhy. Správu náměstí vykonávala obec (vybírala z akcí na náměstí poplatky). Vedle tradičních trhů se na náměstí konalo leccos. Ještě než se postavila Samsonova kašna, stál tam pranýř, ke kterému se připoutávaly nepoctivci. Do roku 1364 byly na náměstí masné a chlebové krámy. Obec skladovala na ploše žernovy. Ve 20. století se na náměstí promítalo kino. Vystupovali provazolezci, před Sluncem jednou byla horská dráha, také start a cíl cyklistických závodů, hrál se streetball, volejbal, před radnicí se objevilo kluziště a koňská dráha.

Trhy se konaly většinou čtyři za rok. V 19. století a v 1. polovině 20. století i každý měsíc. Na snímku z roku 1936 už asi ne, ale kdysi přímo na trzích „ordinovali“ lékaři zubní a oční. Přesnější by bylo zubaři, očaři a ranhojiči.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. Příště si přečtete o provizorních a zaniklých mostech.

Jan Schinko