Takových domů je kupř. celá řada ve čtvrti města mezi Otakarovou ulicí a železničním náspem. Škoda, že jsou jen patrové.


Ve velkých městech se v té době stavěly domy tří až pětipatrové. V přízemí, jak je patrné ze snímku, byl obchod podniku Potraviny „Chléb, pečivo cukrárna“. Vpravo v Žižkovce je krámek „Maso uzeniny“.


Následuje samoobsluha potravin. V Novohradské zase byla a je drogerie. V těch letech, kdy nebyl Prior, natož supermarkety, rozhodovala o umístnění obchodů radnice. Dbala na to, aby v každé čtvrti či enklávě bylo pekařství, potraviny, řezník a trafika, většinou ještě drogerie. Ve větších regionech dále papírnictví, elektro – radio, textil, obuv a hostinec.


Radnice také schvalovala prodejní dobu, její změny a případné uzavření prodejny z dočasných technických důvodů. Zachovaly se dokumenty, kdy podnik Potraviny požadoval zrušení nerentabilních prodejen, ale radnice to nepovolila. Na druhé straně však klidně povolila zboření gotických a renesančních domů.


Novohradská ulice (na snímku je „silnice“) vznikla v půdorysu kolem roku 1265 jako výpadovka z Vídeňské brány ve směru na Nové Hrady a Vídeň. To, že od brány byla výpadovka klikatá, způsobily meandry Mlýnské stoky. Obytné domy jsou v ulici vlastně jen od Žižkovy k Mánesovce a pak až v Mladém. Jinak je ulice zaplněna průmyslovými podniky, dopravním podnikem, teplárnou a bývalou slavnou továrnou MERKUR, nejsladší továrnou ve městě.


Oficiálně byl název Novohradská stanoven v roce 1875. V období 1. republiky měla v domě na snímku Věnceslava Hlinková trafiku, František Hlinka obchodní jednatelství a ještě se vešel holič Jan Platzer. Vpravo býval řezník Václav Pour. Ve dvoupatrovém domě vpravo na Žižkovce měl koloniální obchod Jan Procházka (měl tam všechno možné, prodával i uhlí). Byl zde také hostinec, kde se střídali hostinští Ondřej Hamr, Hynek Lederer a Václav Skřivánek. Snímek z roku 2007 ukazuje, jak se dům změnil. Ze štukatur zbyly jen konzoly pod hlavní římsou. Karel Kakuška nazýval takové otlučení štukových reliéfů zrazírováním domu a dům jako starý mladý.


Na obou snímcích je patrné trolejbusové vedení, ale to v roce 1969 se týkalo budějovických historicky „druhých“ trolejbusů, které tudy jezdily do vozovny v Novohradské, a to v roce 2007 jsou linkové troleje budějovických „třetích“ trolejbusů, které mají vozovnu na Pražském. Na domě bylo také do roku 1950 upevněno tramvajové vedení. Tramvaje tudy jezdily do depa v elektrárně.


V domě č. 6 (na snímku by to byl třetí dům vlevo) sídlila firma Bratři Rabasové, parní chemická čistírna a barvírna. Firmy se často měnily. Před Rabasů zde měl František Tille obchod galanterním a krátkým zbožím.


V dalších domech měli Housků hokynářství a Papáčků mlékárnu. V bloku bylo také několik obuvníků: Rudolf Světel, Rudolf Švehl a František Sládek. Do roku 1908 se tudy chodilo okolo tabáčky na staré nádraží.


MERKUR, akciová společnost, založená v roce 1911, měla v reklamě „Továrna na cukrovinky, čokoládu a pečivo, vyrábí čokolády, deserty, neapolitánky, pralinky, mignonky, kandity, fourées etc. prvotřídní jakosti.“ Produkovala také oblíbené vánoční kolekce. Vyvážela do alpských zemí, Maďarska a Polska. V 50. letech 20. století byla na základě rozhodnutí pražského politického centra zrušena. Úředně v roce 1958.