Zázemí pro umění má nově nabídnout Rabenštejnská věž ze 14. století, která je perlou Panské ulice. Rada města České Budějovice již schválila pronájem prostoru v historické budově Rabenštejnské věže spolku Umění ve městě, jehož zakladatelem je sochař Michal Trpák.
Náměstek primátora Tomáš Bouzek vysvětlil, proč by měla Rabenštejnská věž ožít. „Navrhoval jsem radě města její využití pro nekomerční účely. Prostor má fungovat jako otevřený a dynamický tak, aby lákal k opakovaným návštěvám jednak občany Budějovic, jednak návštěvníky zvenku. Jde o památku, která má žít,“ domnívá se náměstek.
Zakladatel spolku Umění ve městě Michal Trpák popisuje, jak by se měla věž proměnit. „V přízemí objektu bude výstavní prostor, který poslouží převážně pro autorské výstavy rozměrnějších formátů. V krovu věže bychom chtěli vybudovat minigalerii, která bude spíše komorním prostorem, kde se mohou objevit více konceptuální expozice,“ plánuje.
S úpravou prostor pro provoz galerie a ateliérů se podle slov Michala Trpáka počítá. „Jejich rozsah je nyní v jednání,“ uvádí. Nyní se uskuteční diskuze se zástupci radnice nad užíváním objektu a nad případnými úpravami.
Juraj Thoma, náměstek primátora, který má v gesci kulturu, plány kvituje. „Přijde mi to jako zajímavý projekt a jsem za něj rád. Ta věc zapadá koncepčně do úvah, jak pracovat s veřejným prostorem či zatraktivnit město. Jsem rád, že z Umění ve městě není zkostnatělá instituce. Ten nápad má velký potenciál,“ komentuje. A domnívá se, že potenciál mají i rezidentní pobyty pro umělce, kteří ve městě něco po sobě zanechají.Projekt vidí přínos pro město například v tom, že podpoří cestovní ruch v Panské ulici společně s místními podnikatelskými subjekty. Michal Trpák doplňuje, že projekt bude financován z veřejných i soukromých zdrojů.
Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkové ústavu v Českých Budějovicích, využití Rabenštejnské věže ke galerijním účelům vnímá jako jedno z nejméně konfliktních, a tedy i nejvhodnějších řešení. „Velmi hodnotný je dochovaný pozdně gotický krov, v prostředí historických měst sužovaných častými požáry se jedná o ojedinělou konstrukci. Předpokladem záchrany a existence jakékoliv památky v dlouhodobém horizontu je nalézt pro ni vhodné využití,“ míní.
Zdůrazňuje však, že vždy ale záleží na tom, do jaké míry nový záměr koliduje s památkovými hodnotami, pro které chceme stavbu zachovat.
Rabenštejnská věž byla spolu s dalšími pěti věžemi postavena a začleněna do hlavního obranného systému města po polovině 14. století. Král Jan Lucemburský měšťanům v roce 1335 povolil vybírat po dobu tří let poplatek, tzv. ungelt, z každého vozu naloženého zbožím a výtěžek měl být použit na zlepšení mostů a parkánů.
Je velmi pravděpodobné, že právě z výtěžku celního poplatku byla financována i výstavba těchto věží.
Kromě nesporně praktického významu při obraně města byly hradby také na první pohled zřetelnou demonstrací moci udělené králem prostřednictvím městských privilegií.
Výstavba šestice výrazně vertikalizovaných věží měla nepochybně už ve své době symbolický rozměr, zdůrazňující význam a bohatství největšího královského města na jihu Čech.
Historické informace poskytl Daniel Šnejd z Národního památkového ústavu České Budějovice.
Ve věži mohou umělci vystavovat i tvořit
Proč si sochař, zakladatel Umění ve městě a autor projektu Michal Trpák vybral Rabenštejnskou věž jako zázemí pro vznik současného umění i jeho prezentaci? „Je to historický objekt s duší, geniem loci v centru města,“ vysvětluje.
Po skončení obchodu Domestika zde již neziskový spolek Umění ve městě pořádal výstavy a akce, které se osvědčily. „Zájem veřejnosti jsme vnímali,“ vzpomíná Michal Trpák s radostí o to větší, že se zatím jednalo jen o zkušební provoz. „Nyní plánujeme uchopit objekt a jeho náplň více koncepčně a s dlouhodobější perspektivou,“ nastiňuje Michal Trpák, jehož přáním je ale především, aby Rabenštejnská věž byla živým kulturním a kreativním místem.
V přízemí objektu plánuje zřídit výstavní prostor pro autorské výstavy rozměrnějších formátů. Komorní prostor minigalerie by rád vybudoval v krovu věže. V hlavní budově bude založen také multimediální ateliér, kde by se měly rozvíjet nové digitální technologie pro umění jako 3D tisk, obor videa a fotografie.
Pokud by bylo možné využít do budoucna přilehlých bytů, mohly by právě v nich být ubytovaní umělci.V plánu je totiž pořádat i výtvarné rezidentní pobyty. „Při nich mohou výtvarníci tvořit objekty pro výstavu Umění ve městě či výstavy v galerii,“ vysvětluje svůj záměr Michal Trpák. Prozatím může vzniknout rezidentní byt ve věži. „Je to poměrně běžné, každé větší město má své art rezidence s ateliérem,“ upozorňuje umělec, který by rád krajskou metropoli do této sítě zapojil.
To ale není vše. Už v rámci adventu se ve věži konaly workshopy knihtisku a grafiky s konkrétními výtvarníky a řemeslníky. „Rádi bychom na ně navázali v pravidelném režimu,“ dodává sochař. Už nyní je uvnitř pro tyto účely umístěn např. grafický lis.
Prostranství před věží má sloužit akcím pro veřejnost. Umění ve městě se rádo připojí k již fungujícím akcím. „Máme i své plány, co zde představit,“ uvádí autor projektu a pokračuje: „Stále jsme spolek, který vyšel z ulice a jeho hlavním zájmem je veřejný prostor.“ „Transformaci“ této plochy bude potřeba s městem ještě dořešit. Na ni navazuje Panská ulice, která může fungovat jako umělecká čtvrť propojující Rabenštejnskou věž s Piaristickým náměstím. „To, že zde vznikne objekt s náplní výtvarnou, samo o sobě přitahuje pozornost i na okolí galerie,“ vidí další potenciál Michal Trpák a dodává na závěr: „Chceme tuto ulici probudit ještě více k životu.“ Pomýšlí na vlastní projekt výtvarného dne v Panské ulici.