Takové otázky padaly v úterý večer na veřejné diskusi, kterou v Českých Budějovicích spolupořádal Deník. Tématem byla výstavba amerického radaru na českém území.


Odborníci přítomným vysvětlili základní principy fungování plánované základny i důvod, proč je podle vlády i armády potřeba, aby jeden z pilířů protiraketové obrany stál na české půdě.

Nedůvěra

Zdaleka ne všechny argumenty se ale setkaly s pochopením valné většiny účastníků.


„Politici překrucují pravdu, nerespektují naše práva, proč podporovat ty, kdo páchají válečné zločiny? Stáváme se tak spolupachateli. Existují vůbec mezinárodní smlouvy, které Američané beze zbytku dodržují? Jaký má Blízký východ důvod napadat Evropu? Pokud bude v České republice radar, postavíme se tak sami do role nepřátel ostatních,“ předčítal svou řeč někdejší vojenský důstojník František Kubák, jenž dorazil na debatu mezi prvními.
„To, co říkáte, je něco šíleného, zásadně se od tohoto názoru distancuji,“ reagoval hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. „Z toho, co jsem slyšel, mi je smutno,“ přidal se zástupce sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Lubor Koudelka. „Ale on má pravdu,“ znělo několikahlasně z davu.

Referendum

Podle průzkumů je česká veřejnost valnou většinou proti radaru, ozývá se silný hlas pro referendum, ovšem vláda takový postup při konečném rozhodování nepodporuje.


„Pro referendum by vláda nebyla ani tehdy, kdyby lidé zastávali vůči radaru kladné stanovisko. Ostatně náš vstup do NATO se také obešel bez referenda. V obou případech jde o zásadní bezpečnostní otázku státu, o které je třeba rozhodnout zodpovědně. Koho poženete k odpovědnosti, pokud bude rozhodnutí špatné? Sedmdesát procent voličů, co radar odmítli?“ odpovídal otázkou vládní zmocněnec pro komunikaci programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa.


„A kdo bude odpovídat za špatné rozhodnutí parlamentu? To pak všechny poslance a senátory zavřete?“ kontrovali odpůrci radaru v hledišti. „Odstoupí alespoň dotyčný politik?“ ptal se další z diskutujících Ondřej Lenc. „Za správné fungování radaru ponese odpovědnost vláda a hygienik, tedy lidé, kteří budou v té které době ve funkci. Vy jim pak můžete vystavit účet ve volbách,“ odpovídal Klvaňa.

Záruky

Právě hypotetické selhání dohadovaných pravidel fungování radaru ale lidem nahání strach. „U žádného jednání v Brdech nepadla otázka, zda jsou místní pro nebo proti. Ptáme se: ´Jaké chcete záruky?´ Na základě toho garantujeme plnění norem,“ zdůraznil Klvaňa.


„Radar bude sledován průběžně, pokud zaznamenáme překročení stanovených mezí, bude pochopitelně vyřazen z provozu. Stejně tak, pokud budou okolnosti jeho provozu v nesouladu se smlouvou, je možné ji vypovědět a základnu zrušit,“ dodává.


Připadá mi, že si tu někteří chtějí splnit klukovský sen o hře na vojáčka. Ale lidé, kteří se radaru bojí, jsou postaveni před hotovou věc,“ vyčítala politikům žena, která přijela říct svůj názor z Čakova.


„Je vyloučeno, že by měl radar vliv na zdraví. Je to fáma, hrozba rakovinou a Alzheimerovou chorobou jsou holé nesmysly. Není známo, že by při nepřekročení limitů záření někdo onemocněl,“ dušoval se Luděk Pekárek, odborník z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření.

Hrozba

Řada pochybností zazněla i na adresu možného nepřítele a účinnosti obrany. Odpůrci velice dobře vědí, že radar bez podpory dalších součástí ochranného štítu nic nezmůže, navíc není schopen odhalit útok na Evropu odkudkoli na Zemi. Jde o obranu proti předpokládanému útoku z Blízkého východu.


„Zamýšlený systém je pojistka proti jednomu typu hrozby,“ připustil Klvaňa. „Když ji můžeme mít, proč se ale nebránit?“ Podle zástupce ministerstva obrany Lubora Koudelky umístění radaru na našem území zaručuje systému největší možný prostor, kde může po dobu letu případnou balistickou střelu sledovat a získat maximum informací potřebných pro odpovídající reakci.


„Kam pak budou padat sestřelené rakety?“ zajímalo dalšího z příchozích. „Střely by se střetly ve výšce několika set kilometrů. Již při nárazu by došlo k citelnému rozptýlení a zničení trosek, mnoho jich shoří při vstupu do atmosféry. Je ale pravděpodobné, že nějaké zbytky by mohly dopadnout do míst, kam střela původně mířila, tedy i na naše území. Napáchají však podstatně menší škody,“ zdůraznil Koudelka.