Lidé podle znalce místní historie Jana Schinka jásali, ač přesně nevěděli, co se stalo. „Jen pochopili, že s rakouským orlem je konec,“ shrnul Jan Schinko. Zakrátko zavlála první česká vlajka na domě u Čapků v dnešní Šrámkově ulici, týž den slétali z fasád další orli i německé nápisy. Historik Robert Sak ve svém textu popsal, že večer se na náměstí dostavilo velké množství občanů s lampiony. „Nejprve kdosi z okna hotelu Slunce zahrál na křídlovku národní hymnu a potom ke shromážděným promluvili ze stupňů Samsonovy kašny A. Zátka, F. Zdráhal, O. Svoboda a F. Ebel. Téhož dne vyšla zvláštní čísla novin Pondělí, Hlas lidu a Jihočech se zprávou o ustavení samostatného státu. Nazítří byly ve městě vylepeny plakáty oznamující ustavení Národního výboru a vybízející obyvatelstvo k zachování klidu,“ líčil Robert Sak.

Náměstí bylo podle místních listů skoro každý den plné. „Dne 10. listopadu 1918 došla z Vídně zpráva o sesazení habsburského rodu z rakouského trůnu. Na náměstí bylo poté zase plno. Z vrcholu velké radniční věže byl svržen poslední symbol c. k. rakouský orel. Oslavy ale nekončily. V prosinci se vítali legionáři a 20. prosince 1918 Tomáš Garrigue Masaryk,“ vyprávěl Jan Schinko.

První neoficiální oslavy konce Rakouska – Uherska se podle něj konaly v Českých Budějovicích už 28. září 1918 ve vinárně U Ašenbrylů v Plachého ulici po porážce Bulharska, které bylo spojencem Rakouska – Uherska. „Jeden host vyzval přítomnou dámu, aby se nechala na oslavu rozpadajícího se mocnářství políbit. Dáma souhlasila s podmínkou, že host a každý další musí poté dát 10 K na Matici školskou. Vybralo se prý přes 300 K. Není vyloučeno, že šel někdo dvakrát,“ doplnil Jan Schinko.