Budoucí prvňáčci sem zamířili s rodiči minulý čtvrtek a pátek. Uvnitř je rušno. Ujímá se mě ředitel školy Zdeněk Hnilička. „Máme tři zaměření. Výtvarné, hudební a na češtinu,“ vysvětluje ředitel.

Děti jdou prvně do třídy, kde se jich ujímá učitelka výtvarné výchovy Klára Dolejší. „Tady musí nakreslit člověka včetně náležitosti postavy,“ vysvětluje. Postava by měla být i dobře umístěna v prostoru. Sedmiletá Klárka kreslí mamku. „Chci sedět se Zuzkou, známe se se školky,“ říká mi. Kristýnka Ondráčková kreslí k postavě i kytičky. „Nechceme na hudebku,“ přejí si Ondráčkovi. Za dceru jsou prý nervózní. To Lukáš Průdek se nebojí. „On to zvládne. Chodí na výtvarný kroužek,“ vypráví o synovi Valeriánovi. Ten dostane od učitelky hned pochvalu.

Přímo k zápisu se zrovna chystají rodiče Daniela Szó. „Připravil si svou oblíbenou písničku od Svěráka,“ říká maminka Táňa. Co je třeba k zápisu prý nezjišťovali. „Však oni poznají, jestli to bude k tomu,“ důvěřuje plně matka učitelkám. Chlapec by rád do hudební třídy. Na zápise je už potřetí. „Byli jsme na zápise v církevní škole a na spádové ve Vrátě, ale chceme, aby chodil s kamarády ze školky,“ vysvětluje maminka.

Ve třídě Daniel s paní učitelkou Petrou Červenou prochází jednotlivá stanoviště. Poznává zvířátka, tvary, barvy, umí dokonce i číslice, písmenka, obtahuje obrázek. „Pravák, držení tužky správné, netlačí na ni,“ píše si učitelka. „Rak, rorýs, řepa, dřevo,“ opakuje po ní těžká slova. Tkaničku zaváže s nápovědou. K jeho jménu přijde poznámka „šikula“. „Chceme rovnoměrně rozložený kolektiv, tak jsme důslední,“ vysvětluje učitelka. A nakonec Daník zpívá.