S nákazou COVID 19 a poklesem počtu zaměstnanců ve službě se potýkají také záchranáři z Jihočeského kraje. V pondělí 26. října bylo podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS) Marka Slabého v karanténě nebo izolaci celkem 48 lékařů a záchranářů, což je téměř 10 procent z celkového počtu. Nejhorší situace je na zdravotnickém operačním středisku, kde je v izolaci polovina všech dispečerů. Velikým problémem se stává, stejně tak jako v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, poměrně vysoký počet záchranářů v izolaci (tedy nakažených) nebo v karanténě.

"Na rozdíl od jara nebojujeme zatím s nedostatkem ochranných prostředků, ale neklesá, bohužel, počet výjezdů k banalitám a naopak narůstá raketově počet výjezdů k covid pozitivním pacientům. To nejen zvyšuje riziko nákazy pro záchranáře, ale znamená to i významnou pracovní zátěž z důvodu nutnosti pracovat trvale v ochranných oblecích a respirátorech, což při tomto typu práce rozhodně není optimální ani pro záchranáře, ani pro pacienty," vysvětluje Marek Slabý.

Dezinfekce sanitek

Dalším nepříjemným aspektem podle jeho slov je nutnost dezinfekce sanitních vozidel po téměř každém výjezdu, což je nejen zvyšuje pracovní zátěž, ale vytváří významný časový stres, neboť je nutno dodržovat adekvátní lhůty pro působení jednotlivých typů dezinfekčních postupů a sanitní vozidlo je po dobu dezinfekce nepoužitelné k dalšímu výjezdu.

"Velikým problémem se stává, stejně tak jako v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, poměrně vysoký počet záchranářů v izolaci (tedy nakažených) nebo v karanténě. Pokud by tento trend pokračoval, museli bychom bohužel postupně snižovat počet zasahujících posádek, neboť nahradit samostatně pracujícího záchranáře, lékaře nebo řidiče vozidla záchranné služby dobrovolníkem z jiného oboru je velice obtížné až nemožné," pokračuje Marek Slabý.

Krom běžné výjezdové činnosti se pracovníci zdravotnických záchranných služeb podílejí na transportech pacientů mezi nemocnicemi, v řadě krajů na činnosti mobilních odběrových týmů, odběrových míst a dalších činnostech.

"Je třeba si uvědomit, že přesto, že hlavním problémem zdravotnictví je v současné době pandemie COVID 19, neubývá náhlých úmrtí, infarktů myokardu, srdečních selhání, cévních mozkových příhod, těžkých nehod, úrazů a dalších závažných stavů. Stejně jako před pandemií COVID, jde stále o situace a stavy, kdy potřebujeme okamžitý zásah zdravotnické záchranné služby a volné lůžko na ARO, kardiologii, traumatologii, neurochirurgii, interně a jiných odděleních," vysvětluje Marek Slabý a pokračuje: "Prosíme tedy občany, aby nepodléhali přemrštěným obavám, strachům a děsům, nevolali záchrannou službu ke každé teplotě, kašli, nebo hodinu trvajícímu zadýchání po námaze a pečlivě zvažovali, proč záchrannou službu volají a nejedná – li se o skutečně závažný stav, využili konzultaci s praktickým lékařem, ambulantním specialistou nebo návštěvu patřičné ambulance. Umožní tak záchranné službě reagovat ihned a adekvátně v situaci, kdy jde o ohrožení života či zdraví a současně nebude docházet k blokaci nemocničních lůžek, kterých je v této době těžký nedostatek."